Jakou roli hraje anandamid v našich tělech?

Abychom si na tyto a mnohé další otázky mohli odpověď, je potřeba nejprve pochopit a rozlišit od sebe pojmy jako endokanabinoid a fytokanabinoid. Stejně tak se dozvíme, jak tyto přírodní sloučeniny souvisí s konopím a proč. Jdeme na to!

Endokanabinoidy vs. fytokanabinoidy

Jistě už víte, o co se jedná, zmíníme-li slovo jako “kanabinoid”. Pro všechny případy však velice ve zkratce. Kanabinoidy jsou organické sloučeniny, jež můžeme rozdělit na zmiňované ENDOkanabinoidy a FYTOkanabinoidy. A teď k věci...

Endokanabinoidy

Nejprve si vysvětlíme pojem “endokanabinoid”. Předpona „endo“ odkazuje na slovo “endogenní”, což znamená, že ten či onen kanabinoid je produkován přímo naším tělem, zkrátka úplně přirozeně našimi orgány, jedním z takový endokanabinoidů je právě anandamid. Endokanabinoidy jsou součástí endokanabinoidního systému (ECS), jenž bychom mohli popsat jako skutečně rozsáhlou síť kanabinoidních receptorů. Tato síť zajišťuje patřičný chod obrovského množství fyziologických, ale i duševních procesů v našem těle.

Pro náš účel budou nejdůležitější receptory nazývané CB1 a CB2. Receptory jsou na popud a potřeby těla aktivovány či “uklidňovány” endogenními kanabinoidy. Interakce s receptory CB1 a CB2 může mít vliv na paměť, imunitní systém, náladu, chuť k jídlu, nebo také motivaci. 

Fytokanabinoidy

Nyní dokážeme specifikovat endokanabinoidy. Ptáte se ale, co jsou tedy fytokanabinoidy? Jedná se o kanabinoidy vyskytující se mimo organismus. Taktéž jsou naprosto přírodní, avšak netvoří je naše tělo, nýbrž rostlina léčebného konopí. Důležitou informací, dobře využitelnou v lékařství je fakt, že fytokanabinoidy v našem těle mohou zastávat funkci endogenních kanabinoidů v případech, kdy jich v těle není dostatek. Tento jev se nazývá klinický deficit endokanabinoidů. Mezi nejznámějšími fytokanabinoidy bychom mohli zmínit například CBD, THC, CBG, CBC či CBDV. Účinky fytokanbinoidů se velmi podobají účinkům ednogenních kanabinoidů.

Základní rozdíly jsme si vysvětlili a můžeme plynule přejít k hlavnímu tématu dnešního článku, a sice roli anandamidu v našem těle. Malou zastávkou nám bude důležitá charakteristika anandamidu, někdy též nazývaného jako “molekula blaženosti, radosti či štěstí”.

Nejznámější fytokanabinoidy

Co je to anandamid?

• objeven v roce 1992

• organická sloučenina produkovaná naším tělem

• váže se na receptory CB1 a CB2 endokanabinoidního systému (ECS)

• vzhledem k tomu, že receptory se nacházejí v celém těle, v různých orgánech a také rozdílných koncentrací, mohou se jeho účinky lišit člověk od člověka

• tělo je produkuje jen v případě potřeby; tzn. jestliže jich je dostatek, nové se “nevyrábí”

• po uvolnění jsou rychle rozkládány enzymy FAAH (mastné kyseliny)

• anandamid je “lipofilní”, to znamená, že je velmi dobře rozpustný v tuku ale ve vodě nikoliv, proto tělo produkuje zmíněné mastné kyseliny

Role anandamidu v lidském organismu

Anandamid představuje jakousi první vlaštovku mezi objevenými endokanabinoidy. Odborníci jsou si sice vědomí, že je pro naše tělo nesmírně důležitým prvek. Jeho konkrétní role v lidském těle a způsob, jakým ho ovlivňuje, je ale stále poněkud záhadou. 

Lidské tělo, potažmo i naše mysl každého jednoho člověka, jsou věru složitý organismus a způsob, jakým naše těla reagují, nejen, na kanabinoidy je velmi rozdílný. Velký plusem v této oblasti, je každý rok stoupající počet studií zabývajících se účinky kanabinoidů. Pomalu ale jistě se nám tak stále více a více odtajňují další důležité informace. Samozřejmě existuje mnoho spekulací, my se však dnes budeme zabývat výhradně potvrzenými údaji o funkcích anandamidu. 

Molekula anandamid; zdroj foto: understandingcbd.com

Několik studií ve svém závěru dokonce tvrdí, že použití anandamidu by se mohlo pozitivně projevit v boji a inhibici růstu rakovinných buněk. Endokanabinoid anandamid se váže na receptory CB1 a dokáže působit jako dobrý blokátor buněčné proliferace. Tímto termínem se rozumí nadměrné buněčné množení. Proliferace buněk se projevuje ve velké míře zejména v případě, je-li tělo postiženo rakovinou. 

Jak již bylo popsáno o pár řádků výše, anandamid je po svém uvolnění velmi rychle štěpen/ rozkládán mastnými kyselinami, jež tělo produkuje. Vzhledem k této “krátké životnosti” anandamidu, je důležitou informací, že i jeho účinky jsou spíše krátkodobého charakteru. Prakticky to tedy může částečně vysvětlovat, proč jsou naše pocity štěstí a spokojenosti většinou jen krátkého trvání.

Anandamidu jsou běžně připisovány role v regulaci chuti k jídlu, pocitu uspokojení a odměny, nebo zmírňování a “snesitelnosti” bolesti. Pocit spokojenosti či euforie je velmi často spojován s vyplavováním endorfinů, například při cvičení. Někteří výzkumníci se však domnívají, že za těmito pocity stojí právě účinky anandamidu. Konkrétně jeho interakce s receptory endokanabinoidního systému, jenž se nacházejí v nervové soustavě a jsou propojeny s oblastmi mozku ovlivňujícími zmíněné pocity.