Archeologie, Bible a historie konopí (Pravý Strom Života?)

  • Fascinující archeologické nálezy z nedávné doby nám napovídají, že celé řady historických, pradávných zobrazení „Stromu Života“ jsou dost možná antickými ilustracemi rostlin léčebného konopí.

Pokud je tomu opravdu tak, jak to z nálezů vypadá, potom je naprosto jasné, že bylo konopí již od pradávna používáno jako velmi respektovaný entheogen (rituální látka ovlivňující vědomí).

Britská archeoložka Diana Stein nedávno přišla s názorem, že prastará zobrazení Stromu Života pocházející z Mezopotámie jsou ve skutečnosti v blízké souvislosti s rostlinami medicínského konopí. Stein se o této teorii zmínila hned ve dvou článcích, v jednom z roku 2009 („Winged Disks and Sacred Trees at Nuzi: An Altered Perspective on Two Imperial Motifs“) a dalším, aktuálnějším z roku 2017 „The Role of Stimulants in Early Near Eastern Society: Insights through Artifacts nad Texts“, kde navrhuje, že původní zobrazení posvátného stromu obstoupeného zástupem koz je ve skutečném významu identifikací kanabisu.

Stein: „V posvátných, dodnes z valné části nerozluštěných akkadských textech z Nuzi a také na Asyrských symbolech je často zobrazována rostlina nebo strom. Tato rostlina i symboly a texty pocházejí ze stejné oblasti, jakou je prapůvodní oblast výskytu rostlin konopí. (obrázek 10a-c a 18a-b). Rostliny zobrazené v těchto textech mají tenké stonky a nepravidelnou stavbu, stejně jako rostliny konopí (obrázek 10a a 11). Akkadské texty i texty z pozdní doby bronzové zobrazují rostliny kuželovitého tvaru podobné konopí (obrázek 10b a 12). Jiné zase připomínají vykvétající větvičky (obrázek 13) nebo konopné listy (obrázek 14).“

Stein dále vysvětluje, jak se tyto původní obrázky posvátných rostlin vyvinuly v pozdějších zobrazeních Asyrských ilustrací Stromu Života a zároveň zachovaly zvláštní, asociační podobenství s léčebným konopím.

Dávná Mezopotámie a léčebné konopí

„…klasická hypotéza, která praví, že pradávný motiv posvátného Stromu Života ve skutečnosti zobrazuje datlový strom je, pokud se pořádně podíváme na dnes dostupná data, značně zavádějící – datlové stromy jsou zásadně jižně rostoucí odrůdou, která zkrátka na sever od oblasti Samarry neroste.

Qunnabu, slovo zmiňované v textech pocházejících z prvního tisíciletí před Kristem, je s největší pravděpodobností prastarým výrazem pro konopí, kanabis. Qunnabu a Kanabis (eng. – cannabis) – jistě si zde sami všimnete značné podobnosti. Navíc, další objevené Asyrské texty zmiňují Qunnabu v receptech na parfémy a také v dopisech s rituálními kontexty.

Dále, Babylonské texty pozdější doby zmiňují Qunnabu a jeho dovážky ve velkých množstvích do majestátních chrámů Eanna a Ebabbaru. Stejné texty zároveň zmiňují recepty na aromatické oleje vyrobené z Quannabu a užívané při rituálních i kultovních obřadech. Dnes již víme, že konopí bylo v tomto období, během vzniku hebrejské Bible, běžně dostupné.

Co se právních hledisek týče, prozatím nebyly nalezeny žádné texty zmiňující legislativní ani soudní procesy spojené s užíváním nebo přechováváním léčebného konopí. Pokud ale vezmeme v potaz centrální roli magie a věštění v období prastaré Mezopotámie, je pochopitelné, že ti, kteří psychotropní látky v mimo-rituálním kontextu užívali, byli vskutku určitým způsobem postihováni. Užívání rituálních látek představovalo odjakživa hrozbu pro náboženské struktury dané doby a zároveň poskytovalo určité, potenciálně pohled na svět měnící, spirituální zážitky.

Je možné, že vědomí měnící drogy jako je konopí, LSD, lysohlávky a další psychotropní látky opravdu poskytují stejné možnosti jako například dlouhodobá praxe meditace a spirituálního života, tak jako to tvrdili slavní psychedeličtí propagátoři Aldous Huxley či Timothy Leary?

Já osobně jsem názoru, že se odpověď skýtá v biblické části Genesis 3 – zakázaným ovocem, které Adam a Eva proti božské vůli požili, je ve skutečnosti silná, potentní droga s potenciálem poskytnout spirituální zážitek s vlastnostmi ne-nepodobnými duchovnímu osvícení. Pokud je tomu opravdu tak, potom je zároveň jasné, že vůdci klasických náboženství zásadně nesouhlasí s obdržením spirituálního osvícení skrze požití jakéhokoli druhu omamné látky či halucinogenu,“ vysvětluje reportér Bennet.

Obrázek: Asyrské zobrazení krále a posvátného Stromu Života

Intoxikace, jazyk dávného Sumeru a pravý význam Bible

Výzkum badatelky Stein získal během nedávné doby o mnoho více pozornosti, zejména díky znovuobjevenému zájmu historiků a archeologů o historicky užíváné, psychotropní látky. Navíc, průzkum nabral obrátky po nedávných objevech na blízkém východě. Ze studií vykopávek z této oblasti vyplynulo najevo, že látky jako je léčebné konopí či opium byly během prastarých rituálů vskutku aplikovány.

Zajímavostí je, že ke stejným východiskům došel i autor Chris Bennet ve své knize „Sex, Drugs, Violence and the Bible“ již v roce 2001:

„Proslulé zobrazení náboženského symbolu posvátného Stromu Života původně pochází bezpochyby z oblasti pradávného, blízkého východu. Můžeme ho vidět například na jednom z absolutně nejstarších doposud nalezených uměleckých děl dávné Sumerské říše. Podobná zobrazení lze dále pozorovat napříč historií staré Mezopotámie, kde jsou velmi často součástí Asyrských fresek pocházejících z období prvního tisíciletí před Kristem. Mytologický koncept Stromu Života je také pochopitelně součástí Bible, přesněji Genesis III: 22.

Dalším potenciálním, napovídajícím vodítkem, že je Strom Života ve skutečnosti psychotropní rostlinou, je etymologická reference skrývající se v samotném Sumerském výrazu pro Strom Života, která může být přeložena jako „intoxikace“:

‚V Sumerském jazyce je výraz ‚žít‘ a ‚intoxikovat‘ tím samým slovíčkem – TIN. Navíc, celé spojení GEShTIN znamená zároveň ‚réva‘.

Dizkuse o historickém užití konopí v náboženském kontextu

V diskuzi Harolda Blooma zabývajícího se mytologií biblického Ráje se Harold dotýká ožehavé otázky: ‚Všechno závisí na těchto dvou stromech – Stromu Života a Stromu Vědění. Nejsou však tyto dva stromy ve skutečnosti jedním a tím samým?‘ Tato otázky byla vznesena na povrch i dalšími učni:

‚Princip mytické disociace, během které jsou Bůh a jeho Svět, Smrtelnost a Nesmrtelnost, rozděleny na dvě navzájem nepřístupné části, vyjádřeny právě Stromem Života a Stromem Vědění. V jiných mytologických konceptech, pocházejících například z Evropy, je Strom Života a Strom Vědění tím samým a navíc stále přístupným žijícímu lidu.‘ (Campbell 1964)

Obrázek1: Basaltová Stela krále Essarhaddonu

historie konopí záhady

…Prastarý symbol Stromu Života je možné znovu pozorovat na Basaltové Stele krále Essarhaddonu, kde lze vidět pozoruhodně komplexní rostlinu hned za královými zády. V knize „Green Gold the Tree of Life: Marijuana in Magic and Religion“, bylo právě toto zobrazení popsáno: ‚Král Esarhaddon stojí před velmi komplexní kadidlovou komorou ve stanovém tvaru, s vrchním otvorem,‘ (Bennet 1995). Komora ve tvaru stanu byla využívána k polapení konopného dýmu. Král následně ponořil hlavu do stanu a ve jménu bohů inhaloval konopný kouř. ‚Konopí bylo rituálně páleno jak v pradávném Babylonu, tak v Asyrských chrámech. Aroma konopného kouře bylo považováno za dar bohům, kteří ho mají v oblibě.‘

‚V druhé čtvrtině prvního tisíciletí před Kristem se slovíčko Qunnabu (qunapy, qunubu, qunbu) začíná objevovat v kontextu výroby olejů, látky a léčiva.‘ (Barber, 1989). Toto slovo je momentálně mezi učni, historiky, archeology a lingvistiky běžně uznáváno za slovo popisující kanabis, tedy konopí. ‚Staré spisy nám napovídají, že staří Asyřané používali konopí jako kadidlo v sedmém až osmém století před Kristem. Nazývali ho Qunubu.‘ (Schultes & Hoffman 1979).

Dále, výzkum etymologa Sula Beneta stejně jako ostatní zdroje napovídá, že ‚Rituální užití konopí a slovíčko cannabis (qunubu) původně pochází právě z oblasti antického blízkého východu. (Benet 1975).

... Antický, Asyrský výraz qu-nu-bu je fonetickým ekvivalentem pro staré Hebrejské slovo quaneh-bosm (také Kaneh Bosm), které, jak jistě tušíte, znamená konopí. Silná konexe mezi jednotlivými výrazy se odráží i ve stejných podobnostech, jakými tyto dvě dávné civilizace konopí využívali v rituálních kontextech.

V dopise pocházejícím z roku 680 před Kristem, psaný matce výše zmíněného krále Esarhaddona, můžeme pozorovat reference ke qu-nu-bu, které dávají naprosto jasně najevo, že v rituálním stanu bylo jako kadidlo užíváno právě konopí. V jednom z dopisů se matka krále ptá jednoho z tehdejších knížat ‚Co se používá při posvátných rituálech?‘, načež kněz zvaný Neralsharrani odpovídá, že ‚hlavními předměty užívanými při rituál jsou oleje, voda, med, vonné rostliny a konopí (qunubu)‘.

‚Zobrazení stromu nebo rostliny vedle krále Esarhaddona na stele zobrazené výše je pouze jedním z mnoha dalších takových zobrazení, které jsou v mnoha moderních vysvětlení popisovány jako Strom Života, avšak málokterý z dostupných zdrojů jde na toto téma více do hloubky.‘ (Ringgren 1973)

Napříč veškerým výše popsaným zmínkám o častém a patrném využívaní qunubu během posvátných rituálů těchto dávných kultur se téměř žádný z mainstreamových historických zdrojů nezmiňuje o konopí jako vysvětlení tak často zobrazovaného stromu nebo rostliny života. Alternativní studie dnes však začínají tlačit názor, že právě konopí bylo v těchto kulturách považováno a ctěno jako pravý posvátný Strom Života i Vědění.

Možným důvodem, proč toto spojení nebylo zmiňováno již dříve, je fakt, že detaily týkající se náboženských praktik dávného blízkého východu byly považovány za velmi úzce chráněné a utajované tajemství. Profesor H.W.F. Saggs zmiňuje nálezy, kde instrukce na toto téma většinou končí jako například: ‚Zasvěcený smí zasvětit zasvěcence; nezasvěcenec však být zasvěcen zásadně nemůže. Tyto vědomosti patří k velkým tajemstvím Bohů.‘ Svatá tajemství tak byla předávána zejména ústně. Pokud došlo na zapisování takových tajemství, šlo většinou o velmi nezřetelné a tajemné zápisy. (Saggs 1969)

Do tajemné kategorie tak pochopitelně spadají i umění jako výše ukázaná stela zobrazující Strom Života.

Mezi jedněmi z naprosto prvních badatelů, kteří si začali stará Asyrská zobrazení nepojmenovaného stromu spojovat s mytickým Stromem Života, byl A.H. Layard, který o možné konexi začal debatovat již před více než jedním a půl stoletím:

„Rozeznal jsem v tom posvátný strom, který je jasně a universálně zbožňován v oblasti dálného východu a který byl až do svržení starého Perského impéria zachováván jako významný symbol náboženství tehdejší Persie… typický pro něj byl počet sedmi okvětních lístků.“ (Layard 1856)

Specifická stylizace sedmi okvětních lístků zobrazovaných na posvátné rostlině jde ruku v ruce s oválnými objekty, které často drží postavy rostlinu obklopující. Člověka jasně napadne, že sedm lístků zobrazuje klasické ostré lístky na jednotlivých listech konopí a oválné objekty jsou samotnými květy posvátného qunubu.

(Obrázek 2) Mysteriózní postavy sbírající květy qunubu

historie konopí šaman

Když se vrátíte na obrázek 1 nahoře, zobrazující krále Esarhaddona, můžete zpozorovat také posvátného Býka Stvoření a pod ním obrázky dávných zemědělských nástrojů. Tímto zobrazením chtěli předkové nejspíše dát najevo velmi důležité spojení všech těchto prvků.

Z jakého materiálu byl vyroben doposud nejstarší nalezený kus vlákna? Ano, správně – z konopí. Spekulace o tom, že konopí bylo naprosto první zemědělsky využívanou rostlinou lidstva, je dnes již široce rozšířenou a zároveň uznávanou teorií. Různorodé využití konopí, ať už pro výrobu látek nebo narkotik, sahá až za naše dosavadně dostupné historické stopy.

„Myšlenka, že byl léčebný kanabis ve starověkém světě lidmi považován za posvátný Strom Života, není až tak přepálená – málokterá rostlina se dá využít zároveň jako jídlo (semínka marihuany), užitečný zdroj látky i jako aromatické a narkotické kadidlo.“

Adam a Eva si upletli konopné šaty?

Historik a badatel Frymer zmiňuje velmi zajímavou spojitost: „V moment, kdy Adam a Eva požili zakázané ovoce a prozřeli, uvědomili si, že jsou nazí. Tím pádem získali i potřebu pro šaty. Během svého prozření získali i schopnost pletení – upletli si tedy hned na místě bederní pláty z dostupných materiálů. Propojení prozření a zbavení se dětské nevědomosti, uvědomění si vlastní nahosti, nabytí kulturních vědomostí a zároveň schopnosti plést je zde velmi příznačně propojeno s požitím zakázaného ovoce.“ (Frymer-Kenski 1992)

Pravěký lid a užívání konopí

Profesor etnobotaniky Harvardské univerzity, Richard Evans Schultes dále komentuje celou záležitost následovně: „Pravěký muž během svého hledání potravy experimentoval s celou řadou rostlinných materiálů. V podstatě využíval vše, co šlo nějakým způsobem požvýkat a je jasné, že během svého hledání narazil na květnaté konopí plné olejnatých semínek. Poté, co pravěký muž požvýkal pryskyřičnaté květy, se účinné látky navázaly na tuky ze semínek a člověk tak zřejmě poprvé zažil svět v malinko jiné perspektivě.

Zde tak mohly kořenit prapočátky halucinogenních spirituálních zážitků, které nakonec vedly k vývinu náboženství a samotnému principu božství. Z rostliny léčebného konopí se tak stalo něco jako dar bohů, posvátné médium poskytující možnost přímého kontaktu s bohy. Jako takové zůstalo přítomno napříč kulturami lidské historie dodnes.“

Obrázek 3: Basaltská Stela krále Assurbanipala a Strom Života

konopí historie persie

Rytiny z období krále Assurbanipala, dalšího z dávných Asyrských vládců spojovaných s konopím, rovněž zobrazují Strom Života podobný konopí, stejně jako u rytin zobrazujících jeho otce, krále Esarhadonna. Profesor Widegren polemizuje také o možnosti toho, že každý z tehdejších královských chrámů měl vlastní svatou zahradu, kde rostl právě Strom Života. O ten se pak staral hlavní zahradník, tedy samotný král.

„Staráním se a zaléváním Stromu Života získával král životní vitalitu.“ (Widegren, 1951).

Jeden ze zápisků z období krále Assurbanipala praví následující: „Byli jsme jako polomrtví psi. Pak nám náš pán spasitel poskytl životní vitalitu tím, že nám pod nos podstrčil rostlinu života.“ (Ringgren 1973).

Poslední poznámka „pod naše nosy“ zmiňuje přímo použití konopí jako aromatického kadidla pro rituální účely. Jakožto rostlina nazývaná „bylinou života“ je jasné, že konopí hrálo významnou roli v náboženských praktikách dávné Asyrské říše. Velmi zajímavé jsou také nálezy zápisku z éry krále Assurbanipala, popisující výrobní postupy pro získání hašiše. Zápisky byly navíc údajně pouhým přepisem ještě mnohem starších zdrojů.

„Kořeny užívání konopí jako psychotropní látky a náboženského sakramentu sahají hlouběji, než mohl kdo předpokládat.“ (Walton 1972)

Rytiny zobrazující postavy s ptačími rysy držící oválné tvary byly odjakživa spojovány s principem „opylení“ svatého Stromu. Chris Bennet ve své knize „Sex, Drugs, Violence and the Bible“ navrhuje, že ptačí postavy jsou ve skutečnosti šamani oblečení do rituálních obleků. Sbírají květy, palice konopí (ptačí převleky zvýrazňují schopnost šamanů létat mezi jednotlivými světy, dimenzemi). Proto také v ruce drží pletené košíky, do kterých květy sbírají, aby mohli následně předat moc rostliny života králi.

Veškerá tyto zobrazení jsou v přímém spojení s rituály, během kterých Asyřané uctívali boha zvaného mimo jiné Ea, Enki nebo Oannes. Někteří z mytologů navrhují, že bůh Ea je ve skutečnosti tím samým zobrazením, jakým je biblický had střežící zakázané ovoce.

„… je možné, že Asyrské zobrazení domova boha Ea zvané Dilmun předcházelo biblickému Ráji. (Hooke 1963). Podobně jako ve známějším biblickém příběhu dochází v mýtu Dilmunu ke stvoření osmi rostlin bohyní Ninhursag. Enki (Ea) má přísný zákaz plody těchto rostlin jíst. Napříč zákazu však Enki pozře všechny plody do jednoho. Jak jistě vidíte, jsou zde určité, velmi patrné podobnosti. (Rinngren 1973).

Bible a Asyrská historie plná konopí

Bennet ve svém výkladu zdůrazňuje, že vše zde zmíněné je pouhopouhou částí celého kontextu a ve své knize spolu s výzkumem badatelky Stein jdou skrze celé téma mnohem hlouběji.

Zatímco Bennet má jako nezávislý spisovatel možnost vyvozovat jakákoli východiska bez akademických pravidel a omezení, Stein je, jak sama říká, před zveřejněním jakékoli teorie nucena dodržovat přísná metodologická zaopatření: „Jakožto členka akademické komunity jsem pochopitelně omezena určitými předpisy, které je třeba dodržovat. Předtím, než dojdu k jakémukoli závěru, musím být schopna veškerá svá tvrzení podložit dostačujícími důkazy.“

Léčebné konopí v historii lidstva

Rostlina léčebného konopí je bylinou velmi různorodě využitelnou. Konopí hraje významnou roli v životech mnoha pacientů i rekreačních uživatelů. Někteří ji užívají k léčbě, jiní zase k uvolnění, k pomoci nahlédnout na svět z malinko jiného úhlu, nebo si rozšířit spirituální obzory. Pomáhat může při meditaci nebo ve snaze o klidný spánek. Jinde je zase konopí využíváno jako rostlina průmyslová, jako palivo, materiál pro výrobu tkaniv nebo třeba konopného betonu.

Léčebné konopí je rostlinou, která nás jako lidské bytosti provází historií již po celá tisíciletí. Když se ohlédneme na její majestátní vliv napříč evolucí našeho druhu, její léčebný potenciál a historický význam a poté si uvědomíme, že se vlády mnoha dnešních zemí stále snaží tuto rostlinu zakazovat a dokonce posílat její pěstitele nebo prosté uživatele za mříže, nelze než nevěřícně kroutit hlavou.

Impéria, státy a jejich vládci a vlády vznikají a zase zanikají. Rostlina léčebného konopí však každé jaro vzkvétá znovu. Co asi zmizí ze světa dříve? Rostlina, jež s lidským druhem vzkvétá napříč historií, nebo svobodu utlačující zákony, které jsou terčem výsměchu většiny lidí, kteří si v dnešním světě zachovali zdravý rozum? Odpovídat na tuto otázku dozajista nemusíme…

 

 

Zdroj: cannabisculture.com

Štítky