Pěstování konopí a dopad na životní prostředí - Studie
Několik států v posledních letech legalizovalo konopí a některé další země významně zvolnily pravidla týkající se zákazu pěstování. Přirozeně tak stoupla nejen poptávka, ale také produkce této mýty opředené rostliny, která bývá mnohými vyzdvihována i zatracována pro všechny možné důvody. Zřejmě každému z nás je jasné, že nebýt rostlin, na světě by neexistoval život; nicméně najdou se kromě pozitiv také nějaká negativa pojící se s pěstováním rostlin konopí ve větším množství? K dnešnímu dni máme k dispozici data sesbíraná za určité období, v němž bylo možné prostudovat jeho dopad na životní prostředí. Měli bychom se něčeho obávat?
Otázka pěstování konopí a jeho dopadu na životní prostředí s sebou přináší více proměnných, které je nutné vzít v potaz. Je nutné zaměřit se na využití energie a vody, ale také na následky plynoucí z používání pesticidů. Tyto i mnohé další faktory mají vliv na zatěžování životního prostředí, potažmo na život každého z nás. Pěstování je pouze jedním z procesů spojovaných s konopným průmyslem, nicméně právě tato fáze může hrát velkou roli v možných negativních dopadech na poněkud narušený ekosystém planety. Abychom mohli předvídat možný dopad pěstování konopí na životní prostředí, pro naše potřeby nám jako nejlepší příklad poslouží státy, kde je tato činnost legální – například Kalifornie ve Spojených státech.
V České republice je legální pěstovat a uchovávat konopí s obsahem THC do 0,3 % u rostlin i v sušině, například CBD odrůdy. Konopí s obsahem THC nad 0,3 % je v České republice omezeno zákonem, přičemž výjimkou jsou pacienti, kterým bylo předepsáno jejich ošetřujícím lékařem s přihlédnutím k jejich zdravotnímu stavu. Legislativní omezení se vztahují na držení a pěstování psychoaktivních odrůd konopných rostlin, jež mohou jistým způsobem intoxikovat tělo, v důsledku čehož obvykle nastávají změny ve vnímání, chování a úsudku jedince. Výjimkou jsou však opět pěstitelé, kteří vlastní povolení k pěstování těchto druhů konopí vystavené příslušnými orgány. Nejprve si popíšeme základní metody pěstování a shrneme si jejich klady i zápory. Pojďme na to...
Venkovní pěstování konopí (outdoor)
Při metodě pěstování konopí ve venkovním prostředí jste vždy trochu závislí na přírodních podmínkách, proto zde existuje více rizik, která pěstitel není schopen zcela ovlivnit. S přibývajícími roky se však zvyšuje i jejich kvalifikace a mnohaleté zkušenosti naučily hodně „farmářů“ využívat účinné techniky pro minimalizování nebezpečí. Pěstování venku je méně nákladné, přičemž někteří uživatelé si stojí za názorem, že slunce žádný umělý zdroj světla nemůže nahradit, což je údajně znát jednak na chuti, jednak na účincích. Nesmíme zapomenout rovněž na vliv slunečního záření na produkci kanabinoidů. Zdá se nemožné cokoliv vyvracet příznivcům přírodních postupů a my jejich rozhodnutí respektujeme.
Konopné rostliny standardních odrůd pěstované venku můžete sklízet jednou až dvakrát ročně, ve srovnání s přibližně šesti sklizněmi, kterých jste schopni dosáhnout při pěstování uvnitř. Výjimkou jsou tzv. samonakvétací odrůdy řídící se primárně svým stářím než fotoperiodou – tedy délkou světelného cyklu. Takové druhy konopí můžete sklízet vícekrát za rok, avšak musíte počítat s menšími výnosy, jelikož rostlina dosahuje výšky přibližně 1-1,5 metru.
Pěstování venku je méně nákladné, přičemž velké množství pěstitelů i uživatelů si stojí za názorem, že slunce žádný umělý zdroj světla nemůže nahradit; zdroj foto: pixabay.com (autor: NickyPe)
Vnitřní pěstování konopí (indoor)
Největší výhodou metody pěstování konopí uvnitř je jistě větší kontrola nad klimatickými faktory, které ovlivňují rostliny. Pěstitelé tak mohou využít regulaci klimatizace (odvětrávání), čímž ovlivní výsledný výnos a navíc se vyhnou nežádoucím plísním nebo škůdcům. Je možné předejít ohrožení zdravých rostlin tím, že izolujete rostliny napadené parazity od ostatních. Konzistence vlhkosti, teploty a světla je obecně jedním z nejdůležitějších faktorů při pěstování konopí. V některých případech se kombinuje venkovní pěstování s vnitřním, přičemž bývá využíváno výhod obou metod. Jindy bývá využíváno prostředí skleníku, kde se většinou setkáme s vyšší vlhkostí. Výhoda skleníku je také v tom, že můžeme regulovat délku světelné periody jednoduchým zastiňováním, které simuluje zkrácené denní světelné cykly.
Zdrojem světla bývají především dva druhy: zastaralejší způsob vysokotlakých sodíkových výbojek (HPS) a modernější LED žárovky. Zatímco využívanější jsou ještě stále HPS výbojky, spousta pěstitelů přechází na LED osvětlení z důvodu nižších nákladů na provoz a to i za cenu toho, že jejich pořízení je o něco dražší.
Největší výhodou metody pěstování konopí uvnitř je jistě větší kontrola nad klimatickými faktory, které ovlivňují rostliny, ať už jde o teplotu, zálivku, vlhkost nebo délku světelné periody; zdroj foto: unsplash.com (autor: Next Green Wave)
Co říkají o metodách samotní pěstitelé?
Najdou se „farmáři“, kteří nevyužívají žádného umělého osvětlení, protože zkrátka věří v životní styl nezávislý na umělých zdrojích. Jeden z takových pěstitelů, Simon Evers, k tomu dodává: „Rozhodl jsem se pěstovat konopí mimo umělou energetickou síť, jelikož silně věřím v komunitu a usedlost. Takto pěstované rostliny mi prostě dávají největší smysl.“ Z toho můžete usoudit, že se jedná hlavně o farmáře s jistým přesvědčením. Často využívaným způsobem, který nevyčerpává natolik půdu, je tzv. regenerační postup. Ten kombinuje používání živé půdy bohaté na přirozeně se vyskytující látky, společnost přidružených typů rostlin, užitečného hmyzu, kompostu a recyklované vody. Cyril Guthridge, provozní farmy Waterdog Herb Farm, říká na adresu přidružených typů rostlin, že použití doprovodných rostlin zlepšuje expresi terpenů u jeho konopí.
Na trhu můžete najít větší poměr konopí vypěstovaného ve vnitřních podmínkách, přestože jsou známé všechny výhody venkovního pěstování. Důvodem je mylná představa, že vnitřní podmínky mají pozitivní vliv na výslednou kvalitu. Problémem zůstává hodnocení kvality podle obsažených hladin THC a vzhledu pupenů (květů). Vlastně jde o stejný princip jako hodnocení kvality vína na základě jeho barvy a procent alkoholu. Přitom právě venkovní pěstování má za následek vyšší tvorbu kanabinoidů i terpenů, které jsou důležité při posuzování jakosti. Na co bychom si ale měli naopak dávat pozor?
Starosti o spotřebu vody
Podle průzkumů je spotřeba vody na jednu rostlinu v období vegetace přibližně 22 litrů, což může růst v závislosti na dané odrůdě a konkrétním měsíci – například v červenci dochází k nárůstu spotřeby vody. Během období nízkého průtoku vody v přirozených řečištích mohou rostliny konopí vyčerpat zbytek už tak malého množství a v nejhorším případě tím omezit podvodní život v řekách. Nutno podotknout, že se bavíme o velkém počtu rostlin na půdě větší rozlohy. Kdyby přece jen došlo ke zvolnění pravidel o pěstování konopí, bylo by potřeba stanovit určité hranice a vymezit konkrétní prostor tak, aby nedošlo k vyschnutí oblastí odkloněných od přítoku vody.
Velmi dobrým příkladem k ponaučení je stát Kalifornie v Americe, kde je pěstování konopí legální. Nezisková organizace zabývající se ochranou prostředí, Integral Ecology Research Center (IREC), zde odstranila více než 80 kilometrů zavlažovacích linek denně odvádějících okolo 2 000 000 litrů vody k zavlažování rostlin konopí. Jeden ze členů IREC, Mourad Gabriel, dodává: „Rostoucí trend nedovoleného odklonění vody pěstiteli konopí se projevuje zejména poblíž horních toků a má skutečně katastrofální následky. Vyschlé potoky během letních měsíců zdecimují některé druhy ryb, jako je losos obecný nebo pstruh obecný. Většinou se jedná o nedovolené pěstování, které mají na svědomí drogové organizace profitující z našich přírodních zdrojů.“ Pro Českou republiku by legalizace znamenala nutnost regulace konopných polí, protože zde každoročně bojujeme se suchem a nedostatkem vody. Případně by se dal problém vyřešit dalšími opatřeními, která udržují vodu v půdě. Vrátíme se však raději zpět do momentální situace a podíváme se na další rizika spojená s nadměrným pěstováním konopí.
Plantáže s velkou rozlohou mohou představovat velký problém, co do spotřeby vody, a to obzvláště v obdobích sucha, kdy je snížen průtok vody přirozenými řečišti, z nichž právě tyto plantáže čerpají vláhu; zdroj foto: occnewspaper.com
Problémy se znečištěním ovzduší
Abychom se mohli zabývat problémem znečištění ovzduší spojeným s pěstováním konopí, musíme se opět podívat do zahraničí – tentokrát do Denveru v Coloradu, kde byste našli 600 licencovaných zařízení na pěstování produkující emise. Tento údaj slouží pro představu a porovnání s informacemi v souvislosti se znečištěním ovzduší, o kterých budete brzy číst.
Docent z univerzity v Severní Karolíně, William Vizuete, vedl výzkum, který prokázal, že rostliny konopí produkují těkavé organické sloučeniny (VOC) znamenající potenciální hrozbu pro ovzduší. K tomuto objevu dále dodává: „Když rostliny vytváří VOC, je zde velká možnost, že za určitých podmínek může pěstování konopí ovlivnit ozon.“ Terpeny jsou klasifikovány jako těkavé organické sloučeniny, které po smíchání s oxidem dusíku a slunečním světlem vytváří aerosoly degradující ozon.
Zmiňovaný Denver je městem ve vysoké pouštní zóně, kde se vyskytuje jen málo zdrojů VOC, takže je zde velká šance, že každý nový zdroj těchto znečišťujících látek pravděpodobně povede k produkci přízemního ozonu. Celou situaci ještě zhoršuje vysoký výskyt oxidu dusíku, který mají na svědomí automobily hojně se využívající v tomto městském prostředí. VOC jsou mimo jiné spojeny s řadou zdravotních rizik, jako například nevolnost, únava, poškození jater nebo rakovina.
Aby mohl William Vizuete předložit předpokládaný výskyt VOC spojený s pěstováním konopí, provedl malý test se čtyřmi odrůdami pěstovanými v Denveru – Critical Mass, Lemon Wheel, Elephant Purple a Rockstar Kush. Po dobu 90 dnů měřil hladiny terpenů v jednotlivých fázích růstu. Na konci přišel s výsledky předpovídající, že za předpokladu koncentrace 10 000 rostlin konopí na jedno kultivační zařízení, by mohlo dojít až k zdvojnásobení stávající míry ročních emisí VOC. Vizuete tvrdí: „Na základě popularity jsme vybrali čtyři odrůdy konopí, které však nemusí představovat totožný výsledek s jinými modely. Nicméně v komerčně užívaných zařízeních upravených pro rychlý růst mohou být hladiny i vyšší.“
„Odrůda od odrůdy se liší. Jak rostliny rostou a zrají, mění se také typy plynů, které produkují,“ řekl Vizuete. Bez vládní podpory je výzkum složitý, to znamená, že je na státech s omezeným rozpočtem a výzkumem, aby plnily povinnosti spadající běžně pod úlohy federální vlády. Kanada momentálně projevila zájem o tento výzkum. Jedno z řešení by mohly představovat uhlíkové filtry absorbující VOC.
Jedovaté látky a ohrožení zvířat
Častokrát se při pěstování konopí (hlavně u nedovolených plantáží) můžeme setkat s používáním pesticidů představujících potenciální riziko pro zvěř. Úplně největší nebezpečí hrozí především určitým druhům ryb, které jsou zařazeny na seznam ohrožených druhů. Na jednom z protizákonných pěstitelských polí v kalifornském Shasta-Trinity National Forest bylo nalezeno několik druhů toxických látek, jako je insekticid, karbofuran, bromethalin či jed na krysy.
Jen pro příklad, objevená substance s názvem „karbofuran“ dokáže zabít 270 kilogramů těžkého medvěda po dávce velikosti čtvrtiny čajové lžičky. Jedovaté látky jsou v přírodním prostředí velmi nebezpečnou záležitostí, protože když je požije například hlodavec, je velké riziko, že se nakazí také zvíře lovící právě tyto hlodavce. Některé druhy dokonce předávají škodlivé látky svým potomkům skrze dělohu či mateřské mléko.
Pěstitelé bez povolení zpravidla vyhledávají destinace lidským druhem téměř nedotčené, které jsou však domovem mnohých druhů zvířat, v některých případech i ohrožených. Podle jedné studie z roku 2018 vedlo nešetrné pěstování některých farmářů k degradaci povodí a vyhynutí divoké zvěře v daném místě. Jiný výzkum poskytl zjištění, že až 79 % mrtvých druhů ryb nalézajících se v Kalifornii v letech 2006-2011 bylo vystaveno pesticidům, přičemž tato čísla se s nárůstem konopných polí ještě zvýšila. Podotýkáme, že zde hovoříme o nelegálně provozovaných „farmách“, zákonem schválené pěstírny se pod přísným zákazem musí vyhýbat používání pesticidů.
Z hlediska spotřeby energie se například takováto indoor "velkopěstírna" zdaleka nevyrovná pěstování venku; zdroj foto: unsplash.com (autor: Richard T)
Spotřeba energie
Když se budeme bavit o vnitřním pěstování, k jistým krokům pro snížení uhlíkové stopy vede používání LED osvětlení, opětovné použití vody, půdy nebo jiných přírodních zdrojů; nicméně z hlediska spotřeby energie se zdaleka nevyrovná pěstování venku. „Asociace mezinárodních pěstitelů konopí“ v Kalifornii provedla studii, kde zkoumala rozdílnou spotřebu energie u jednotlivých metod pěstování. Výsledná data jsou následující:
-
Pěstování konopí uvnitř (indoor) – půl akru (přibližně 2 000 m2) spotřebuje ročně zhruba tolik energie jako 298 domácností.
-
Skleníky využívající alespoň částečně pomocné osvětlení – spotřeba energie za rok jako 15-82 domácností.
-
Pěstování konopí venku (outdoor) – žádná spotřeba energie
Kalifornská studie z roku 2016
V roce 2016 proběhl systematický empirický výzkum v hlavním regionu produkujícím konopí – Humboldt, Kalifornie. Celkem se týkal 4428 míst pro pěstování v 60 povodích, přičemž rostliny byly seskupeny na větší celky, takže zde byl téměř jasně předvídatelný zásah do ekologie. Již na začátku bylo zjištěno pár poněkud znepokojujících informací:
-
68 % porostů se nacházelo méně než 500 metrů od silnice, což může znamenat riziko fragmentace krajiny – rozdělení krajiny na menší celky, při kterém se ztrácí potenciál plnění původních funkcí.
-
22 % konopných polí bylo umístěno na strmých svazích. Tím dochází ke zvýšenému riziku vzniku eroze, sedimentace či sesuvu půdy.
-
5 % porostů bylo méně než 100 metrů od vody, kde se nacházejí živé organismy, což může jednak ohrozit život ve vodě používáním škodlivých látek, jednak konopné rostliny spotřebují určité množství vody, které může ve zdroji následně chybět.
Humboldt v Kalifornii je jedním ze tří oblastí tvořících tzv. Emerald Triangle, jenž je pokládáno za hlavní sídlo pěstování konopí ve Spojených státech. Kromě toho je domovem jedinečných přírodních zdrojů, jako jsou velké porosty starého kalifornského sekvoje (Sequoia sempervirens) a několika druhů ohrožených ryb, mezi které patří například pstruh obecný (Oncorhynchus mykiss) nebo Losos čavyča (Oncorhynchus tshawytscha). Konflikt mezi přírodním bohatstvím a rychle rostoucím konopným průmyslem je tedy rozsáhlá na místní i federální úrovni.
Velká řada studií se shoduje na jednom, a sice, že pěstování konopí by mělo být významně regulováno, jelikož v opačném případě může abnormálně velká rozloha plantáží silně narušovat celkový ekosystém. Foto ukazuje situaci v regionu Humboldt; zdroj foto: sierraclub.org (autor: ANDREW HUGHAN)
Hlavní otázky kalifornské studie
Náhodný vzorek sestával z 60 povodí uvnitř a na hranicích oblasti, která charakterizují oblast jako celek. Pásmo je typické svým strmým terénem (34 % půdy má sklon vyšší než 30 °), rozlehlými plochami lesa (nad 160 km). Pobřežní oblasti jsou trvale spíše chladné a v letních měsících teploty zpravidla nepřesahují 26 °C; vnitrozemská údolí a pahorkatiny jsou naopak v létě teplejší a v zimě chladnější. Výsledky byly použity zejména pro zodpovězení následujících čtyř otázek:
-
Kolik konopí roste ve studované oblasti a jaké jsou jeho atributy?
-
Existují specifické prostorové vzorce pro produkci konopí v blízkosti povodí?
-
Ohrožuje pěstování konopí přírodní oblasti, když jsou porosty umístěny na citlivá místa daleko od rozvinuté infrastruktury?
-
Představuje pěstování konopí riziko pro ohrožené druhy svou spotřebou vody a umístěním v kritických oblastech?
Výsledky kalifornské studie
V oblasti bylo nalezeno celkem 4428 růstových míst obsahujících asi 297 954 rostlin konopí – průměrný růst tedy čítal okolo 67 rostlin. Pro zajímavost, největší venkovní růst obsahoval 757 rostlin, největší skleníkový růst měl odhadem 960 rostlin. Více než 68 % rostlin bylo umístěno dále než 500 metrů od silnice, zatímco zhruba 15 % bylo ve vzdálenosti do 100 metrů.
Byla měřena trasa vedoucí od konopných polí k místům s výskytem výše zmiňovaných ohrožených druhů ryb. 25 % rostlin bylo umístěno do 500 metrů, 6 % dokonce do 100 metrů od stanoviště lososů čavyča; 19 % rostlin bylo v rozmezí do 500 metrů a 4 % do 100 metrů od stanoviště pstruha obecného. Spotřeba vody byla odhadnuta přibližně na 688 000 m3 ročně pro zavlažování konopí ve studijní oblasti. Největší skleník se spotřebou 2218 m3 a největší venkovní konopné pole se spotřebou 1740 m3.
5 % porostů bylo méně než 100 metrů od vody (viz. foto z Humboldtu v Kalifornii), kde vlivem používání například pesticidů, může docházet k narušení přirozeného vodního ekosystému; zdroj foto: kymkemp.com
Shrnutí a diskuze
Všechny výsledky poukazují na vysoké riziko negativních ekologických důsledků pěstování konopí ve velké míře a s absencí náležitých regulací. Ačkoliv byla testovaná plocha poměrně malá, následky mohou překračovat její hranice, navíc je očekáván nárůst produkce konopí zejména pro jeho stoupající oblibu a častější zvolnění přísných opatření. Na příkladu kalifornského Humboldtu můžeme pozorovat nutnost nejen regulace pěstování, ale také dohled nad zachováním dosavadních vedlejších ekosystémů, které mohou být narušeny neřízeným nadprodukováním konopí. Největším problémem se zdá být spotřeba vody a těkavé organické sloučeniny (VOC), jež jsou produkovány rostlinami.
Věda o využití půdy při pěstování konopí bohužel stále zaostává za vědou týkající se ostatních zemědělských plodin. Ochránci přírody i někteří pěstitelé požadovali regulaci produkce konopí z důvodů výše popsaných rizik pro životní prostředí. Logicky by měly první kroky vést ke stanovení norem k využívání půdy k pěstování konopí, požadování povolení pěstitelů k odklonění vody nutné k zavlažování a dohled nad konkrétními odrůdami, které budou pěstovány. Mimo to by se měl výzkum zaměřovat více na možnosti pěstování s ohledem na menší spotřebu vody, energie a menším zásahem do ekosystému. Jaký máte názor na komerční pěstování konopí? Co byste poradili pěstitelům a farmářům vy? Budeme rádi, když se s námi o váš názor podělíte v komentářích pod článkem.
Zdroj titulní fotografie: unsplash.com (autor: Next Green Wave)
Zdroje použitých studií:
Vizuete studie, znečištění prostředí: https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S1352231018307416
Studie, Kalifornie: https://iopscience.iop.org/article/10.1088/1748-9326/11/4/044023/meta
Podobné články
- Co všechno lze vyrobit z konopí?
- 10 faktů o THC, které jste možná nevěděli
- Jak poznat kvalitu konopných semen?
- Genotyp vs. fenotyp. Úvod do genetiky konopí
- Genetika konopí: Nové druhy a metody šlechtění
- CBD květy konopí - legální marihuana
- Anatomie konopí: Co všechno byste měli vědět?
- První semena s vysokým podílem THCV
- Kdy a jak přesazovat konopí?