Užívání konopí během těhotenství a dopad na vývoj kognitivních funkcí dítěte - Studie 2020

Přestože se o konopí stále více mluví a jeho popularita roste, u některých skupin lidí má pořád určité stigma. O to větší pozornost na sebe strhává téma, které spojuje milované i zavrhované konopí s naprosto zásadním obdobím v životě ženy – těhotenstvím. Může mít užívání konopí v těhotenství skutečně negativní dopad na vývoj vašeho dítěte? Na kolik jsou obavy uživatelů opravdu na místě? V dnešním článku vás seznámíme se studií prolamující jednou provždy ledy tohoto tabu. Pokud jste byli dosud na pochybách nebo jste si nedokázali odpovědět na některé otázky týkající se konopí a těhotenství, následující studie pro vás bude jistě přínosná.

Aktuální situace a dosavadní výzkum

Přestože existuje pouze malé procento žen, které konzumují konopí v těhotenství, podle posledních výzkumů je nejčastěji zneužívanou nelegální látkou v tomto důležitém obobí, s přihlédnutím k faktu, že jeho užívání se postupem času snižuje. V minulosti proběhla řada výzkumů zameřujících se na vliv užívání konopí v těhotenství na fyziologické změny při vývoji dítěte, jako je obvod hlavy nebo porodní hmotnost. Stále se však můžete setkat s vědeckou literaturou vyjadřující jisté obavy z ovlivňování kognitivních funkcí. Otázka tohoto vlivu zůstala nezodpovězena, tudíž veškerá prohlášení byla k dnešnímu dni založena na individuálních studiích, které napohlížely na výzkum příliš perspektivně – o klinických studiích nemluvě. Vzhledem k velké řadě proměnných se nejedná o jednoduchý úkol.


Kognitivní funkce

Jindy bývají též označovány termínem „poznávací funkce“. Centra těchto funkcí jsou rozmístěna v různých částech mozku a jsou jedním z nosných základů lidské psychiky. Kognitivní funkce (KF) mají vliv na vnímání světa, naše jednání a reakce, zvládání úkolů, hledání řešení na problémy apod. Díky nim nám byla dána schopnost myslet, učit se, pamatovat si nové informace, plánovat, organizovat nebo se přizpůsobovat neustále se měnícímu prostředí. Mimo paměť zahrnují také koncentraci, pozornost, funkce řeči, reakční rychlost či schopnost dávat si informace dohomady a vytvářet si tak ucelenou komplexní představu. Všechny vyjmenované funkce na sebe navazují, tedy jedna bez druhé nemůže dobře fungovat. KF je potřeba trénovat, obzvlášť v pozdějším věku. Důsledkem může být špatná koncentrace, zvýšená únava nebo zhoršení některé z funkcí, které jsme uváděli výše. Chcete-li udržovat KF na zdravé úrovni, omezte alkohol, kouření, dopřejte si kvalitní spánek, meditujte, vyhněte se nadměrnému stresu a udržujte sociální kontakt. 

Rostoucí počet dosavadních recenzí poukazuje na vliv prenatálního konopí na kognitivní funkce, přičemž ale staví na velmi jemných rozdílech v kognitivní výkonnosti mezi dětmi. Bez znalosti rozsahu výkonnosti pro danou skupinu nelze stanovit důsledky těchto jemných rozdílů. Výsledky jednotlivců nebo skupin musí být srovnány s normativními databází odpovídající věku a vzdělání. Tento základní princip hodnocení v klinické neuropsychologii se zdá být ignorován patřičnou literaturou, která řeší otázku užívání prenatálního konopí a jeho vlivu na KF dítěte. Bylo nutné kompletně znovu přezkoumat všechny provedené studie, následně je srovnat s normativním skóre a předložit výsledky postavené na této komparaci. Cílem bylo vyplnit tuto vzniklou mezeru v pozorování i vyhodnocování, abychom mohli s jistotou tvrdit, zda existují rizika spojená s užíváním konopí v těhotenství a jejich případné dopady na vývoj kognitivních funkcí dítěte. Pojďme se na tuto problematiku podívat trochu blíže.

Kognitivní funkce zahrnují mnoho aspektů, a to včetně paměti, pozornosti, soustředění, rychlosti uvědomování si či představivosti
Kognitivní funkce zahrnují mnoho aspektů, a to včetně paměti, pozornosti, soustředění, rychlosti uvědomování si či představivosti; zdroj foto: gowanhealth.com

Studie 2020: Užívání prenatálního konopí nevede ke kognitivním poruchám

Vědci Ciara A. Torre, Christopher Medina-Kirchner, Kate Y. O'Malley společně s profesorem Carlem L. Hartem publikovali zajímavou studii – přesněji vyšla 8. května letošního roku v časopise Frontiers in Psychology. Výzkum nepřímo vyvrací myšlenku, že užívání prenatálního konopí je fetotoxické, tj. přispívá poškození plodu. Následující řádky byly vyňaty z této studie a poskytují kritický přehled výsledků, k nimž vědci společně s profesorem Hartem došli.

Metoda vyhledávání a prověřování dat

Prvním úkolem vědců bylo vyhledávání již dostupných studií, které zkoumaly vliv prenatálního užívání konopí na kognitivní funkce dítěte. Hlavními kritérii při vyhledávání byly: plnohodnotná publikace v recenzovaném časopise, posuzování kognitivních důsledků užívání prenatálního konopí u člověka a posuzování kvantitativního měření kognitivní výkonnosti. Vyloučeny byly studie zaměřující se pouze na dotazníky nebo zobrazování mozkových funkcí. Veškeré zdroje prošly ověřováním – ať už pocházely z univerzit nebo výzkumných skupin odpovídajících za testování. Prověřování dat pokračovalo mimo jiné také u zkoumaných kognitivních aktivit, demografie účastníků a v neposlední řadě u užívaného konopí. Vědci se zaměřili i na fakt, zda předchozí studie pracovaly s individuálními daty nebo s průměrnými či jinak upravenými a zkreslenými infomacemi. Posledním důležitým aspektem bylo porovnávání s normativními tabulkami, což u většiny výzkumů neproběhlo vůbec. Později přijdeme na to, že poslední uvedený fakt je nesmírně důležitý v celkovém hodnocení vlivu prenatálního užívání konopí na kognitivní funkce dítěte.

Přezkoumání dostupných studií

První vyhledávání nabídlo celkem 1604 článků, ze kterých bylo vybráno 184 pro bližší přezkoumání na základě vyloučení publikací, které nesplňovaly název, klíčová slova nebo jiné zadané parametry. Z tohoto užšího výběru nesplňovalo kritéria dalších 144 článků. Na konci zbylo jen 40 relevantních a použitelných pro studii. Jednotlivé výzkumy pracovaly s různým počtem sledovaných dětí (od 9 do 538 dětí) a délka sledování se pohybovala od 2 měsíců do 22 let. Většina těchto dílčích studií pocházela ze dvou hlavních:

  • Ottawská prenatální prospektivní studie (OPPS) zkoumala potenciální vztah mezi užíváním konopí, tabáku a alkoholu v těhotenství a vývojem dítěte zpravidla u bílých žen ze střední ekonomické třídy v Ottawě, hlavním městě Kanady.

  • Zdravotní praxe matek a studie vývoje dítěte (MHPCD) – druhá nejvíce zastoupená studie – se zaměřila zejména na afroamerické ženy z nižší socioekonomické třídy v Pittsburgu.

Ostatní články měly původ v sedmi dalších studiích:

  • The University of Miami's Jamaican Study (UMJS) přijala své účastníky na Jamajce. Je tedy jedinou studií, která převzala své účastníky mimo Kanadu a USA.

  • Case Western Reserve University Study (CWRUS) sledovala převážně děti černé pleti, které byly přijaty v okresní nemocnici v Clevelandu v Ohiu.

  • Drexel and Robert Wood Johnson Universities Study (DRWJ) využívala ke sledování hlavně děti afroameričanů.

  • Boston and Harvard University University (BHUS) opět sledovala zejména afroamerické děti a děti karibského původu v Bostonu v Massachusetts.

  • University of Miami School of Medicine (UMSM)

  • Yale Child Study Center (YCSC)

  • Dětská nemocnice ve Filadelfii (CHP)

Výsledky studií, které vám představíme, pojednávají výhradně o důsledcích užívání konopí na vývoj dítěte v prenatálním věku

Výsledky studií, které vám představíme, pojednávají výhradně o důsledcích užívání konopí na vývoj dítěte v prenatálním věku; zdroj foto: 30seconds.com

Nástroje použité při hodnocení a výsledky

Dohromady 30 studií rozdělilo matky podle toho, zda během těhotenství užívali konopí nebo ne (ano / ne). Z toho 15 studií dále rozdělilo ženy podle vlastní specifikace do skupin podle míry konzumace konopí na „nízkou“, „střední“ a „těžkou“. Zajímavým faktem je také to, že pouze třetina dotazovaných potvrdila přítomnost konopí rozborem moči. U ostatních bylo nutné spolehnout se na jejich důvěryhodnost. Vzhledem k více proměnným byly studie rozřazeny do skupin podle věku, ve kterém došlo k testování dětí na kognitivní funkce. Celkem 7 studií uvádělo kojence a batolata (0 až 24 měsíců); 19 studií uvádělo děti (3 až 9 let); 12 studií testovalo rané adolescenty (9 až 12 let) a 8 studií zkoumalo dospívající a čerstvě dospělé (13 až 22 let). U výzkumů, kde nebyly výsledky porovnány s normativními tabulkami, vědci provedli tento dodatečný krok. Tedy za předpokladu, že to bylo možné.

Výsledky byly obecně buď negativní nebo pozitivní. Z finálních 1004 hodnocených kognitivních testů vykazovaly děti matek s prenatálním užíváním konopí horší výsledky v 34 případech (3,4 %) a lepší výsledky v 9 (0,9 %) případech ve srovnání s kontrolní skupinou. Skóre zvládnutí kognitivních úkolů u jednotlivců nebylo zahrnuto ani srovnáváno s normativními tabulkami ani v jednom případě. Průměrné skóre bylo uvedeno jen u 17 studií a pouze u 1 studie bylo srovnáno s normativními údaji. Jelikož se prakticky nelišily výsledky kontrolní skupiny dětí a dětí vystavených prenatálnímu užívání konopí, podíváme se na významné účinky projevující se u jednotlivých skupin.

Studie zaměřené na kojence a batolata (0 až 24 měsíců)

Hodnoceno bylo vcelku 169 výsledků kognitivních testů, přičemž zhruba půlka (55 %) pocházela ze studií MHCPD, 22 % OPPS a 22 % CWRUS. Ve výsledku by se dalo říct, že obecně nedošlo k ovlivnění KF, nicméně u dvou výsledků došlo k mírnému zhoršení a u dvou výsledků naopak k mírnému zlepšení. V jednom ze sedmi článků byl kognitivní výkon srovnaný s normativní databází. 

Jedna studie zkoumala kognitivní funkce u dětí ve věku 12 a 24 měsíců, jejichž matky potvrdily užívání více než 5 jointů týdně. Byla nalezena jediná jedna významná souvislost z celkových 38 výsledků. Děti vystavené prenatálnímu působení konopí vykazovaly lepší výsledky při testování analýzou BSID (diagnostiky mentálního a motorického vývoje). Další studie sledovala 107 kojenců vystavených prenatálnímu působení konopí, přitom z 24 kognitivních výsledků se ukázal 1 výsledek s pozitivní asociací – působení konopí ve třetí části těhotenství bylo spojeno s kratší průměrnou dobou při řešení úlohy hodnotící paměť s vizuálním rozpoznáváním. Žádná z uvedených studií však nesrovávala údaje s normativními tabulkami, což ztěžuje určení významu klinického nálezu.

Gale A. Richardson se svým týmem provedli testování, kdy skóre porovnali s normativními údaji. Z celkových 36 hodnocených zaznamenali 2 významné projevy. Užívání konopí ve třetím trimestru těhotenství mělo za následek nížší hodnoty indexu duševního rozvoje BSID u devíti měsíčních dětí. Kojenci vystaveni působení více než 1 jointu denně vykazovali o něco horší výsledky indexu mentálního vývoje BSID. Velmi důležité je však dodatek, že v momentě, kdy byly připočteny další opomíjené faktory, jejich skóre bylo paradoxně malinko nadprůměrné. 

Jeden z výsledků ukazuje na zhoršený výkon při rychlosti zpracování informací, nicméně nebylo možné porovnat tento výsledek s normativními daty a proto nemá klinický význam

Jeden z výsledků ukazuje na zhoršený výkon při rychlosti zpracování informací, nicméně nebylo možné porovnat tento výsledek s normativními daty a proto nemá klinický význam; zdroj foto: unsplash.com (autor: Shirota Yuri)

Studie zaměřené na malé děti (3 až 9 let)

Celkem bylo hodnoceno 397 kognitivních výsledků – 46 % pocházelo ze studií MHCPD, 27 % OPPS, 9 % UMJS, 8 % CWRUS a 5 % přispělo DRWJ. Zbývajících 10 % byl součet výsledků studií BHUS, UMSM nebo YCSC. U drtivé většiny (95,7 %) nebyly znát žádné rozdíly mezi sledovanou a kontrolní skupinou. Vystavení prenatálnímu konopí bylo spojováno se 17 výsledky kognitivních testů – k lepšímu výkonu došlo u dvou z nich a k horšímu u 15 z nich. Skupina výzkumníků jednak nesrovnávala výsledky s normativní databází, jednak ve většině případů ani neuvedla dosažené skóre (u 68 %).

Doktor N.L. Day a kolektiv provedli studii, v níž hodnotili kognitivní funkce u 3 letých dětí s prenatálním vystavením konopí. Z celkového počtu 135 výsledků byly objeveny 2 významné asociace. U dětí matek afroamerického původu, které užívali konopí v první a druhém trimestru těhotenství, bylo sledováno nižší skóre u slovního uvažování SBIS-IV a některých dalších podkategorií krátkodobé paměti. Autoři studie však opět nesrovnávali výsledky s normativními údaji, tudíž jen těžko můžeme potvrdit klinický význam. Matky uvádějící vyšší dávkování konopí také vykazovaly zvýšenou konzumaci alkoholu a nelegálních drog. Tím pádem je opravdu složité dávat výsledky za vinu konopí nebo dalším uvedeným faktorům.

Snahu o minimalizování důsledků požívání alkoholu a dalších látek projevil doktor Singer s kolegy. Ve své studii hodnotili děti ve věku 9 let s prenatálním působením konopí. Z 18 hodnocení kognitivních funkcí bylo zjištěno jedno zajímavé spojení. Prenatální působení ve třetí části období těhotenství mělo vliv na špatný výkon při rychlosti zpracování informací WISC-IV. Ani zde však výzkumníci nehlásili skóre, ani jej nesrovnávali s normativními údaji. Doktoři Fried a Watkinson provedli výzkum s dětmi ve věku 3 a 4 let, přičemž z 38 vyhodnocených kognitivních testů byly celkem 4 spojení shledána významnými. U tříletých dětí, jejichž matky užívaly 1 a 6 průměrných jointů za týden, byl pozorován lepší motorický výkon. Na druhé straně – u čtyřletých dětí – byl za stejných podmínek pozorován horší výkon v paměťových a verbálních subtestech. Fried a Watkinson uvádí průměrné skóre při řešení kognitivních úloh, ale normativní údaje o úkolech nebyly veřejně dostupné, proto nebylo možné tyto dva údaje srovnat. Klinický význam tak bohužel rovněž nemohl být stanoven.

Psychiatr z Pittsburgu, doktor Goldschmidt, stojí za studií přinášející výsledky, které bylo možné klinicky posoudit. Celkem 30 hodnocených kognitivních výsledků přineslo 5 významných projevů. Děti s prenatálním vlivem konopí v množství 1 a více jointů denně, v první a druhé části těhotenství, vykazovali horší výsledky, než děti abstinentů až v pěti měřeních SBIS-IV: krátkodobá paměť, verbální schopnosti a další. Studie uvedla průměrné skóre u kognitivních úloh, ale nesrovala jej s normativní databází. Naštěstí tato databáze ke konkrétnám úlohám byla veřejná, takže tým provádějící toto srovnání se postaral o tuto finální fázi. Výsledkem bylo klesnutí o 1 bod pod normální mez, na což je možné pohlížet jako na téměr neutrální výsledek.

U tříletých dětí, jejichž matky užívaly 1 a 6 průměrných jointů za týden, byl pozorován lepší motorický výkon, nicméně opět nedošlo k porovnání s normativními hodnotami

U tříletých dětí, jejichž matky užívaly 1 a 6 průměrných jointů za týden, byl pozorován lepší motorický výkon, nicméně opět nedošlo k porovnání s normativními hodnotami; zdroj foto: unsplash.com (autor: La-Rel Easter)

Studie zaměřené na ranné adolescenty (9 až 12 let)

Zde bylo hodnoceno 278 výsledků kognitivních testů. Většina studií byla získána z OPPS (55 %), dále z MHPCD s podílem 27 %, dva články poskytla BHUS (7 %) a posledních 11 % pocházelo ze tří jiných studijních skupin. Co se týká výkonnosti, byla u kontrolní i testované skupiny téměř totožná (96 %). Užívání konopí v těhotenství bylo spojováno s 12 kognitivními výsledky: u čtyř byla pozorována lepší výkonnost, u osmi byla zjištěna horší výkonnost. V jedné z pěti studií porovnávali autoři výsledky testování kognitivních funkcí s normativními údaji, přičemž v jedné byla pozorována významnější asociace.

Gale A. Richardson a kolektiv vyhodnotili kognitivní fungování u dětí ve věku 10 let, u nichž matky potvrdily užívání konopí v období těhotenství. Z celkového počtu 60 výsledků byly 3 konkrétní spojovány s expozicí prenatálního konopí. Užívání necelého jednoho jointu denně v prvním období těhotenství se negativně projevilo ve výkonu při testování paměti a celkové vystavení užívání konopí ve druhé části těhotenství bylo spojeno s dalšími nedostatky v testu výkonnosti – verze II (CPT-II). Nicméně dosažené skóre opět nebylo srovnáno s normativní databází.

Následující studie však svými výsledky budí dojem rozporování s předchozí studií. Rose-Jacobs se svým týmem hodnotili KF a vystavení prenatálnímu konopí u 11letých dětí. Významné spojení se týkalo jednoho z deseti výsledných hodnocení. Vystavení konopí bylo spojeno s lepším skóre při testech zaměřených na pravopis. Přestože bylo hlášeno skóre, neproběhlo zde srovnávání s normativní databází.

V roce 1998 zkoumal dr. Fried a spol. vliv konopí za stejných podmínek u dětí ve věku 9 až 12 let. Souhrn 60 výsledků přinesl 4 významné asociace. Děti, jejichž matky v těhotenství kouřily více než 6 konopných cigaret týdně, projevily lepší pozornost při testování, správnější reakce a méně chyb. O něco hůře se však tato expozice projevila při ověřování schopnosti sestavovat objekty – WISC-III. Opět však nedošlo ke srovnání s normativními údaji, přestože bylo skóre zveřejněné. Velice podobných výsledků dosáhl také tým Fried a Watkinson, který zkoumali obdobnou skupinu dětí. Ze 44 hodnocení vzešly 2 významné asociace, kdy děti dosahovaly o něco horších výsledků při testech na sestavování objektů a organizace. Autoři nesrovnávali skóre s normami, avšak informace byly veřejné a při dodatečné srování vyšlo najevo, že průměrné skóre testování bylo v normálním rozmezí.

Doktorka Ruth Rose-Jacobsová a její tým z Bostonu porovávali skóre výsledků testování kognitivních funkcí s normativní databází a objevili jednu významnou souvislost z 10 celkových hodnocení. Po zahrnutí několika dalších proměnných, jako jsou IQ nebo užívání dalších nelegálních drog, vyšlo najevo, že prenatální expozice konopí byla spojena s horšími výsledky v úkolech zaměřených na plynulost spojování nových informací. Při srovnání došli k závěru, že konečné skóre je v normálních mezích.

Některé děti dosahovaly o něco horších výsledků při testech na sestavování objektů, při dodatečné srovnání s veřejnými daty, však bylo zjištěno, že i tyto výsledky jsou zcela průměrné a tedy v normě
Některé děti dosahovaly o něco horších výsledků při testech na sestavování objektů, při dodatečné srovnání s veřejnými daty, však bylo zjištěno, že i tyto výsledky jsou zcela průměrné a tedy v normě; zdroj foto: unsplash.com (autor: Kelly Sikkema)

Studie zaměřené na čerstvě dospělé (13 až 22 let)

Většinu výsledků u této skupiny testovaných přišlo z MHPCD (63 %), zbývající poskytlo OPPS (37 %). Naprostá většina (94 %) výsledků byla totožná u kontrolní skupiny i u zkoumané skupiny účastníků. Nicméně užívání konopí v těhotenství bylo spojeno s lepším výkonem při jednom testování KF a horším výkonem u devíti testů. Skóre však nebylo srovnáno s normami, tudíž nebyly klinicky potvrzené hlubší souvislosti.

Willford se svými kolegy pozoroval kognitivní funkce u 16letých jedinců, jejichž matky užívaly konopí v těhotenství. Z 57 hodnocení vyšly najevo 4 významné souvislosti. Co se týká expozice konopí v třetím období, u hodnocených byla prokázána lepší výkonost na úrovni koordinace. Podstatný je fakt, že navzdory kladným výsledkům, skóre nebylo hlášeno a ani srovnáno s normativními tabulkami.

Fried a Watkinson objevili jednu významnou souvislost z 22 hodnocených kognitivních výsledků. Prenatální expozice konopí byla projevena horším skóre při subtestu stability. Skóre nebylo srovnáno s normami, takže klinický význam je nemožné s jistotou potvrdit. Jedna z dalších studií hodnotila KF u 13-16letých jedinců vystavených prenatálnímu konopí, kdy vědci zkoumali také vliv dalších nelegálních substancí. Z 12 hodnocení byly identifikovány 2 významné souvislosti. Prenatální expozice v míře okolo 6 jointů týdně byla spojena s pomalejšími reakcemi při testování abstraktních návrhů a nižším skóre při hodnocení pravopisu. U testu abstraktních návrhů nebylo hlášeno skóre, tedy ani srovnáváno s normami. U hodnocení pravopisu došlo ke srovnání s normativními údaji a zjištěním bylo, že skóre spadá do normálního rozmezí.

Důsledkem expozice okolo 6 jointů týdně v prenatálním věku, bylo zjistěno nižší hodnocení při testu pravopisu. Po porovnání s normativními daty se však výsledky pohybovaly v adekvátní normě
Důsledkem expozice okolo 6 jointů týdně v prenatálním věku, bylo zjistěno nižší hodnocení při testu pravopisu. Po porovnání s normativními daty se však výsledky pohybovaly v adekvátní normě; zdroj foto: pixabay.com (autor: Lorenzo Cafaro)

Shrnutí výsledků a diskuze

Studie by se dala označit jako kritické přezkoumání dosavadních výzkumů spojená s doplňujícím srovnáváním s normativními údaji v případech, kde to bylo možné. Kompletně bylo nalezeno 1100 statistických srovnání několika skupin účastníků, kteří byli vystaveni působení konopí skrze užívání jejich matkami v období těhotenství. Výkon kognitivních funkcí byl rozdílný pouze u 4,3 % testovaných – horší u 3,4 % a lepší u 0,9 %. Srovnáváním však dochází k závěru, že pouze 0,3 % jsou pod normálním rozsahem. Analýzy trvající okolo 30 let tak nepřináší smyslupná zjištění o rizicích plynoucí s užíváním konopí v těhotenství a vlivem na kognitivní funkce dítěte.

Bylo by dobré závěry přesto brát s jistou minimální rezervou, vzhledem k dalším faktorům, jako jsou kognitivní schopnosti matek, chudoba, prostředí, sociální status, špatná výživa, zneužívání dalších protizákonných látek apod. Existují jiné studie dokazující negativní vliv chudoby na kognitivní vývoj dětí. Mimochodem, podle nezávislých průzkumů stoupá počet matek užívajících lékařské konopí v období těhotenství, čímž bojují s nevolností nebo výkyvem nálad. I z toho důvodu je probíhající výzkum opravdu přínosný.

Ve skutečnosti bychom našli spoustu dalších parametrů, které by mohly mít souvislost s dosaženými výsledky. Otázkou zůstává, zda je vůbec možné vzít v úvahu všechny dílčí faktory a určit jejich relevanci při testování KF člověka. Mnoho uvedených studií se zaměřovalo pouze na jeden úkol prověřující danou schopnost. To může být rovněž klíčové při stanovení skóre, jelikož nedochází k nutné objektivitě, kterou nabízí testování založeno na několika úkolem v dané oblasti. Stále se setkáváme se špatným porozuměním vlivu užívání konopí na KF dítěte, což by mohlo svádět ke zjednodušování vztahů mezi socioekonomickými aspekty a fungováním člověka. 

Jeden dobrý příklad za všechny

Nejlepším příkladem se zdá být studie O'Connella a Frieda. Tito vědci zahrnuli k výzkumu několik podstatných opatření, která zajišťují komplexnější pochopení dopadů expozice prenatálního konopí. Účastníky byly dvě skupiny dětí ve věku 6 až 9 let – první skupina složená z 28 dětí prenatálně vystavených působení konopí, druhá skupina složená z 28 dětí nevystavených působení konopí.

Komplexnost hodnocení spočívala v různě specifikovaných oblastech, jako pozornost, kognitivní flexibilita nebo paměť. Celkově bylo dosaženo 27 kognitivních výsledků. V úvahu byla brána také konzumace alkoholu a tabáku. Průměrná spotřeba matek byla více než 1 joint týdně, ale škála spotřeby byla od 1 do 50 jointů týdně. Nebyly nalezeny žádné pozitivní ani negativní asociace kognitivních měřítek. Dnes již existují další studie, které souhlasí a přiklání se ke stejným výsledkům. 


Zdroj titulní fotografie: unsplash.com (autor: freestocks)

  • Články z kategorie Studie mají pouze informační charakter. Nemají za cíl vybízet k pěstování ani šíření konopí jako drogy, ale vytvářet osvětu léčebného konopí.

Vydáno: 07/06/20
(Aktualizováno: 07/02/20)