CBD a stres: Jak vám může pomoci přírodní léčba?

Více či méně se s ním setkává každý z nás a nezbývá nám tedy nic jiného, než přijmout jeho dobré i špatné vlastnosti – řeč je o stresu. Lidé reagují na stresové situace a jiné stresové faktory velice rozdílně, ale některé projevy jsou společné všem. Jaká míra stresu je pro nás pozitivní, ještě přijatelná nebo už negativní? Dokáže nás natolik ovlivnit, že nám prakticky znemožní správné fungování v běžném životě? Pokud se člověk stane obětí chronického stresu, nemusí na tuto skutečnost nutně pohlížet jako na prohraný boj. Dnešní článek vám pomůže zodpovědět tyto a mnohé další otázky.

Představte si, že stojíte v koloně aut na dálnici a dochází vám, že to hodinové zpoždění pravděpodobně nakonec bude spíše dvouhodinové. Říkáte si, proč se tohle musí přihodit zrovna v den, kdy máte tu nejdůležitější schůzku vůbec. Ve stejnou chvíli váš mozek spouští lavinu stresových hormonů, které připravují vaše tělo na dvě zásadní reakce – boj nebo útěk. Váš dech a srdeční tep se zrychlují, svaly jsou připraveny k okamžité akci. Tato přirozená reakce je vlastně obranným mechanismem, jelikož vás připravuje na rychlou odezvu v případě ohrožení. Ano, to je bezesporu užitečná schopnost, bohužel pouze za předpokladu, že vám hrozí skutečné nebezpečí. V případě opakujících se stresových reakcí je vyplavování těchto hormonů zdraví nebezpečné. Nejprve se podívejme zblízka na to, co si pod pojmem „stres“ můžeme představit.

Co je to stres?

Stres je přirozená fyzická a mentální odpověď na životní situace, prožitky a zkušenosti. Vyvolat ho může cokoliv od vašich běžných povinností, rodinných a partnerských vztahů, až po skutečně závažné životní situace, jako je nová zdravotní diagnóza, spory na osobní nebo třeba mezinárodní úrovni či smrt blízkého člověka. Pokud to nejste přímo vy, určitě se ve vašem okolí najde alespoň pár jedinců, kteří svoji práci hodnotí jako nadmíru stresující. Podíváte-li se na stres z pohledu významu pro organismus, vyplavování hormonů – kortizolu a kortizonu – má za cíl zachování stability vnitřního prostředí a zabránění poškození nebo smrti selhání organismu. Jak už jsme zmiňovali výše, stres má také určité pozitivní stránky, mezi které patří:

  • Zlepšuje kognitivní funkce. Mírný stres napomáhá propojení spojení mezi neurony v mozku, zlepšuje paměť a zvyšuje pozornost, což vám může pomoci s vyšší produktivitou. Ostatně narůst výkonnosti je zřejmě důvodem, proč někteří lidé raději pracují pod tlakem. Šibeniční termín mnohé dokáže donutit k lepším výsledkům, stejně jako mírně ztížené podmínky při dokončování důležitého projektu. 

  • Zvyšuje imunitu. Stres v omezené míře stimuluje tvorbu látek ze skupiny cytokinů – tzv. interleukiny. Ty jsou odpovědné za regulaci imunitních dějů, čímž vás chrání před nákazou a nachlazením. Pokud se u vás v práci či ve škole šíří nákaza, mírný stres může představovat alespoň částečnou obranu.

  • Stáváte se odolnější. Spousta lidí mluví o tom, jak nenávidí stres, kterým je jejich život nasycen. Když se později podívají zpětně na stresová období, dochází ke zjištění, že díky nim jsou teď daleko silnější a odolnější. Ve skutečnosti nám malé dávky stresu pomáhají překonat složité situace. V budoucnu se již podobných situací nezalekneme, protože jsme jim s pomocí stresu již dříve dokázali čelit.

  • Pomáhá zdravému vývoji dítěte. Vědci z Johns Hopkins University provedli v roce 2006 studii, ve které sledovali 137 žen od poloviny období těhotenství do věku 2 let dítěte. Zjištěním bylo, že mírný až střední stres může pozitivně ovlivnit rané vývojové schopnosti dítěte. Důležitá je míra stresu, protože v případě vysokých hladin stresových hormonů je efekt přesně opačný.

Čas od času je ve stresu každý z nás. Trvá-li však stres dlouho nebo opakovaně, může představovat potenciálně velké zdravotní riziko

Čas od času je ve stresu každý z nás. Trvá-li však stres dlouho nebo opakovaně, může představovat potenciálně velké zdravotní riziko; zdroj foto: unsplash.com (autor: Christian Erfurt)

Působení stresu na organismus

Výše jsme si shrnuli některé kladné dopady působení mírného stresu. Dříve než se dostaneme k jeho negativním dopadům, popíšeme si krátce jednotlivé sektory lidského těla, které stres ovlivňuje. Respektive odpovíme si na otázku, co se děje v našem těle v momentě, kdy jsme vystaveni stresové situaci či zkušenosti. 

1. Centrální nervový systém (CNS) a endokrinní systém

Právě centrálnímu nervovému systému vděčíme za odezvu „boj nebo útěk“. Část mezimozku – hypothalamus – vyšle signál do nadledvinek, aby uvolnily hormony kortizol a adrenalin, které zvýší váš srdeční tep. Následuje dopravení zvýšeného množství krve do potřebných oblastí, jako jsou svaly, srdce a další orgány. Až se situace uklidní, hypothalamus vyšle signál ke stabilizování. Pokud nedojde k utlumení stresových faktorů nebo uklidnění CNS, reakce hypothalamu bude nevyhnutelně pokračovat v signalizaci zvýšení průtoku krve.

2. Dýchací a kardiovaskulární systém

Stresové situace zapříčiňují také rychlejší dýchání, čímž se tělo snaží rychleji dopravovat krev s vysokým obsahem kyslíku. Vaše srdce začne intenzivněji pumpovat krev, cévy se stáhnou a odvádějí větší množství kyslíku do vašeho svalstva. Jednak se tím zvyšuje vaše schopnost rychleji jednat, jednak se vám zvýší krevní tlak. Chronický stres se tak může stát hrozbou pro jedince trpící na kardiovaskulární onemocnění, protože tak riskují zasažení mrtvicí nebo infarktem. Nejčastější příčinou úmrtí v moderní době jsou srdeční choroby, proto je jednoznačně na místě informovat společnost o tom, jak tato onemocnění vznikají.

Zrychlená tepová frekvence je jedním z přirozených fyziologickýh projevů stresu. Jestliže se projevuje dlouhodobě či se opakuje, může být potenciálně velkým zdravotním rizikem
Zrychlená tepová frekvence je jedním z přirozených fyziologickýh projevů stresu. Jestliže se projevuje dlouhodobě či se opakuje, může být potenciálně velkým zdravotním rizikem; zdroj foto: pixabay.com (autor: JanBaby)

3. Zažívací ústrojí

Vaše játra ve stresu produkují více glukózy z důvodu zvyšování energie. Opět je potřeba mít se na pozoru při chronickém působení stresu. Jelikož se tělo nedokáže vyrovnat s tak velkým množstvím glukózy v krvi, může být dlouhodobý stres spouštěčem diabetu 2. typu. Kombinace zvýšených hladin hormonů, rychlého dýchání a vyšší tepové frekvence mohou mít neblahý účinek na vaše zažívací ústrojí. Typickým příznakem je znatelné zesílení žaludečních šťáv a s tím spojené pálení žáhy. Přestože stres nezpůsobuje žaludeční vředy, může zvýšit riziko jejich vzniku a působit na již vzniklé žaludeční vředy. Nezřídka také vyvolává průjem, zácpu, nevolnost, zvracení či bolest žaludku.

4. Svalstvo

Ve všech případech dochází k napětí svalů, což představuje obranu před napadením. K jejich uvolnění je zapotřebí stabilizování CNS a utlumení stresových faktorů. V opačném případě se svalstvo udržuje ve střehu svým napjetím, čímž se dlouhodobě můžete setkat s projevy, jako je bolest hlavy, zad, ramen a nakonec i celého těla. Dobrým prostředkem k relaxaci svalstva je cvičení s menší až střední zátěží. Konkrétně běhání je považováno za skvělý způsob vyrovnání se s dlouhodobým stresem. V dalších odstavcích se tomuto tématu budeme šířeji věnovat a probereme si různé metody vyrovnání se se stresem, včetně prevence vzniku onemocnění.

Základní rozdělení stresu

Akutní stres

Jedná se o krátkodobou formu stresu, která se u člověka vyskytuje častěji. Většinou bývá reakcí na právě vzniklé situace nebo na obavy z budoucích scénářů a výzev. Například můžete pociťovat stres, když vám partner sdělí některou nepříjemnou novinku nebo máte-li po pracovní době schůzku s nadřízeným. V případě akutního stresu však napětí pomíjí ve chvíli, kdy je situace vyřešena a hladiny stresových hormonů jsou na ústupu. Tento typ nezpůsobuje taková poškození jako chronický stres. Jeho následkem je tenzní bolest hlavy, nevolnost, bolest břicha nebo lehká úzkost. Nutno podotknout, že opakovaný výskyt akutního stresu bývá koncipován jako chronický stres, který má horší vliv na zdraví člověka.

Chronický stres

Tento typ stresu je dlouhodobý a je podstatně škodlivější, než akutní stres. Příčinou může být socioekonomická situace, problémy ve vztahu nebo v rodině nebo třeba dlouhodobé potíže v práci. Chronický stres bývá typickým projevem u člověka, který je trvale vystaven nějakému stresovému faktoru a rezignoval již na jeho vyřešení. Často diskutovaným tématem je také traumatický zážitek v dětství a jeho vliv na výskyt chronického stresu. Tato stresová forma se projevuje na mnoha úrovních – zde jsou příklady některých z nich:

  • Deprese a úzkost

  • Bolesti obecně

  • Autoimunitní onemocnění

  • Problémy se spánkem

  • Kožní problémy

  • Trávicí problémy

  • Srdeční choroby

  • Reprodukční problémy

  • Ztráta tělesné hmotnosti nebo přibírání

  • Problémy s koncentrací, myšlením a pamětí

Přibírání na váze ale naopak i její ztráta, či neustále kolísání váhy může být jedním z ukazatelů nadměrného stresu

Přibírání na váze ale naopak i její ztráta, či neustále kolísání váhy může být jedním z ukazatelů nadměrného stresu; zdroj foto: unsplash.com (autor:Huha Inc.) 

Dnešní doba přináší větší riziko přítomnosti chronického stresu než tomu bylo dříve. Nejnebezpečnější je zřejmě fakt, že tento druh stresu je tak trochu „skrytým nepřítelem“, který bývá často přehlížen, ale stále je přítomný. Odborníci doporučují řešit situaci co možná nejdříve a nečekat na moment, kdy tento stav samovolně přejde. Z hlediska typů příznaků můžeme chronický stres rozdělit do několika následujících skupin:

Kognitivní příznaky:

  • Problémy s pamětí

  • Špatný úsudek

  • Neschopnost soustředit se

  • Negativní pohled na svět

  • Úzkostné nebo panické myšlenky

  • Neustálé znepokojení a nervozita

Emoční příznaky:

  • Depresivní nálady

  • Úzkost a rozrušení

  • Podrážděnost, zlost

  • Osamělost a izolace

  • Ostatní duševní a emocionální problémy

Velmi běžných emocionálním příznakem stresu je zlost a celkově špatná naladěnost
Velmi běžných emocionálním příznakem stresu je zlost a celkově špatná naladěnost; zdroj foto: unsplash.com (autor: Icons8 Team) 

Fyzické příznaky:

  • Bolesti

  • Pocení

  • Průjem, zácpa, křeče

  • Nevolnost, závratě, mdloby

  • Bolest na hrudi, zrychlená tepová frekvence

  • Ztráta sexuální touhy

  • erektilní dysfunkce u mužů

  • Častá nachlazení

  • Svalové záškuby

Behaviorální příznaky (chování):

  • Přejídání nebo naopak nechuť k jídlu

  • Nespavost nebo naopak ospalost

  • Udržování odstupu od ostatních

  • Zanedbávání odpovědnosti

  • Odkládání povinností

  • Špatné návyky (kousání nehtů apod.)

  • Užívání návykových látek (alkohol, drogy, cigarety atd.)

Chronický stres může některé lidi dohnat až k potřebě užívání  návykových látek. Nejběžněji se uchylují ke kouření či konzumaci alkoholu; zdroj foto: unsplash.com (autor: Andres Siimon)

Co doporučují odborníci proti chronickému stresu?

Zpravidla bývá diagnóza nejprve prokazována na základě diskuze lékaře s pacientem, při níž se lékař ptá na příznaky a životní události, popřípadě životní styl. Posouzení je velice náročná záležitost, proto bývá často využíváno dotazníků k identifikaci stresu, biochemických opatření nebo fyziologických technik. Ve hře je velmi mnoho proměnných, takže je často nutná přítomnost psychologa či psychiatra, který pokládá pacientovi otázky vedoucí k jasnějším závěrům. Základním kamenem správné diagnózy je schopnost postiženého jedince pojmenovat své problémy a ve spolupráci s odborníkem najít možné příčiny, až posléze vhodná řešení. Jistá dávka umu je zapotřebí tedy jak od lékaře, tak od pacienta samotného. Cesta je to dlouhá a často si člověk musí sáhnout hluboko do svědomí, než se vydá na cestu vyléčení.

Dalším krokem bývá ve většině případů vypracování plánu na míru pacientovi, jehož cílem je odstranění stresorů a vyřešení problémů způsobených stresem. Často využívanou metodou je také psychoterapie, která může pomoci vyřešit velkou část emocionálních potíží. Jedná se o postup zaměřený na hlubší podstatu vzniku chronického stresu, který může mít původ v toxických vztazích, přílišném negativním hodnocení sebe sama nebo dlouhotrvajících nevyřešených problémech. V rámci fyziologických projevů je v některých případech nutné vyšetření odborníků z dané oblasti – například u zvýšeného krevního tlaku je zapotřebí projít přezkoumáním u kardiologa. Nezapomínejte, že účinky dlouhodobého stresu se vždy po čase projeví, tudíž doporučujeme nepřehlížet jeho příznaky.

Rozdělte si jednotlivé činnosti

Mnozí z nás se potýkají s problémy v práci, které si často nosí mimo pracovní prostředí také domů nebo do společnosti svých přátel. Jeden z nejlepších způsobů, jak se můžete vyvarovat stresu, je rozdělení činností do jednotlivých oddílů. S tím souvisí také rozdělení myšlenkových bloků na segmenty, které do sebe nebudou navzájem zasahovat. Pacienti často popisují nesoustředěnost a neschopnost přestat myslet na další činnosti ve chvíli, kdy se věnují něčemu jinému. To může napáchat mnoho škod zejména v případě, že nesete velkou zodpovědnost.

Každý z nás občas prožívá větší příval stresu, ale pokud je pro vás spouštěčem nefungující rodina, konflikty na pracovišti a ke všemu jste se pohádali s kamarádem, může se vám zdát, jako byste se topili v oceánu stresu. Terapeuti i odborníci se shodují na tom, že oddělení jednotlivých činností a myšlení s nimi spojeného, je nutných začátkem, jestli se chcete z této svízelné situace dostat. Možná se ptáte, jak to udělat, abychom je od sebe spolehlivě oddělili. Na řadu přichází terapeut, který použije některý z osvědčených postupů. Pomoci by vám mohlo pár následujících tipů:

  • Soustřeďte se na jednu činnost

Lidem trpícím na chronický stres bývá doporučováno, aby si udělali představu o jednotlivých spouštěčích a dokázali se plně soustředit vždy na jednu konkrétní činnost. Snažte se nepřeskakovat z jedné myšlenky na druhou. Když dokážete koncentrovat svou mysl pouze na jednu věc, nejenže se vyhnete stresu, ale také podstatně zkrátíte čas na vyřešení problémů. Nacházíte se ve špatné finanční situaci a do toho jste se dozvěděli špatnou zprávu od svého doktora? Zaměřte se na nejprve na jednu problematiku, následně, až ji vyřešíte, se přesuňte k dalšímu problému. Dobrým tipem je přiřazování určitých časových intervalů pro každý úkol. Napadne-li vás jiná myšlenka, pohled na čas vám vždy připomene, že se máte zabývat první činností. 

Pro umělce s kreativce je koncetrace záležitostí, bez které by nemohli pracovat a tvořit. Stres a natož chronický, tu nemá své místo
Pro umělce s kreativce je koncetrace a soustředěnost záležitostí, bez které by nemohli pracovat a tvořit. Stres a natož chronický, tu nemá své místo; zdroj foto: unsplash.com (autor: Allef Vinicius)

  • Uberte tempo

Ač to zní možná přespříliš jednoduše, příčinou přemíry stresu může být prostě jen příliš mnoho činností a moc vysoké nároky. Částečně je na vině i moderní doba, kdy má člověk pocit, že musí stihnout nejlépe úplně všechno, čímž snadněji dochází k pocitu selhání, když některou z činností nezvládneme. V takovém případě se na chvíli zastavte a zamyslete se nad oblastmi vašeho života, v nichž můžete alespoň trochu povolit onu zátěž. Začít můžete třeba rozhovorem s rodinnými příslušníky o možnostech zjednodušení běžně prováděných úkonů v domácím prostředí. Zkuste také přehodnotit některé aktivity, které vám nepřináší úlevu, ba naopak vám spíše škodí. Každý nový projekt pečlivě zvažte než do něj vstoupíte.

  • Dejte si pozor na multitasking

Sedíte u počítače, na němž máte otevřených několik oken najednou – kalendář, dva emailové účty, YouTube, dokumenty a Facebook. Do toho vám hraje v pozadí televize a zvoní telefon. Něco vám to připomíná? Řeč je to tzv. multitaskingu – tedy provádění několika různých činností v jednom čase. Mnoho studií poukazuje na to, že multitasking je stresovým faktorem a ve výsledku jsme i méně efektivní. V podstatě se není čemu divit, když se koncentrujeme na jednu činnost, v zápětí hned na druhou. Takové „přeskakování“ z jedné na druhou nás nutí neustále se vracet k dané problematice, čímž ztrácíme množství času.

Ačkoliv se může zdát multitasking efektivní, opak je pravdou a ve většině případů se jedná o jeden ze spouštěčů stresu

Ačkoliv se může zdát multitasking efektivní, opak je pravdou a ve většině případů se jedná o jeden ze spouštěčů stresu; zdroj foto: pixabay.com (autor: SerenaWong)
  • Dodržujte přestávky

Míváte pocit, že už nutně potřebujete pauzu, ale pak si vzpomenete na to, kolik práce je ještě před vámi? Věnujete-li 10 minut vašeho času přestávce, promítne se to ve vyšší efektivitě. Nemusí to být nutně 10 minut polehávání na pohovce, mnohdy stačí pouze změnit činnost. Například sedíte-li několik hodin v kanceláři u počítače, zkuste si udělat krátkou dvacetiminutovou procházku, rychlou meditaci nebo si vypijte šálek čaje v klidu mimo váš pracovní stůl. Tato vybočení ze stresujícího režimu jsou více než užitečná. V oblasti umění a kreativní činnosti jsou takové přestávky naprostou samozřejmostí, při které dojde k vyprázdnění mysli. Aby kreativec dostal dobrý nápad, je nutné svoji mysl udržovat v „bdělém“ stavu. To znamená, že pro chronický stres zde není místo.

  • Napište si plán

Začněte s rozdělováním jednotlivých činností sepsáním podrobného plánu. Nejprve napište na list papíru kompletní seznam všech částí vašeho života, které jsou spouštěčem stresu nebo vám přináší starosti. Ke každému bodu si napište přiměřený cíl, jehož chcete v té které oblasti dosáhnout. Napsané cíle následně rozdělte na dílčí kroky vedoucí k jeho splnění. Jestli vám některé kroky přijdou naprosto triviální a nedůležité, přesto si je napište. Budete mít dobrý pocit s každého splněného kroku. Plánování by mělo být spojeno s jistými odměnami, byť budou třeba jen drobného charakteru. Studie hovoří o systému plánování a odměn jako o jednom z nejúčinnějších způsobů odstranění dlouhodobého působení stresu.

Sepisujte si populární ToDo Listy, pomohou vám zvládat všechny vaše úkoly v klidu a organizovaně
Sepisujte si populární ToDo Listy, pomohou vám zvládat všechny vaše úkoly v klidu a organizovaně a zvýší vaší produktivitu; zdroj foto: unsplash.com (autor: Glenn Carstens-Peters)

Možnosti léčby chronického stresu

Celá řada lidí má pocit, že zbavení se chronického stresu není složité, jelikož ovlivňuje každého bez výhrady. Vzhledem k naší individualitě jsou naše možnosti rozdílné, což se projevuje také v přístupu k léčbě. Další stresové faktory mohou mít rovněž vliv na délku léčby. Některé zmiňované rady vám jistě mohou ulevit, někteří dokonce s jejich pomocí vlastní silou porazí dlouhodobý stres. Přesto však není hanbou vyhledat pomoc odborníka a nechat si poradit. Přece jen existují profesionálové, kteří mají v popisu práce poskytovat rady jedincům, jichž se tato diagnóza týká. Dejte jim šanci a zkuste ocenit jejich zkušenosti s identifikováním stresorů, sestavením plánu na jejich odstranění nebo potlačení a pomoc při začlenění zmiňovaných rad do vašeho každodenního života. Nakonec každý z nás je odborníkem na něco jiného – některý z odborníků by si tak například nechal v něčem jiném poradit zrovna od vás. Uvažujete o terapii? Níže uvádíme přehled těch nejvyužívanějších technik:

Psychoterapie

Při volbě tohoto druhu léčby jste odkázán na psychologa, psychiatra či jiného odborníka na duševní zdraví. Společnými silami se snažíte najít příčiny stresu a strategie k vyřešení problémů. Počet sezení je závislý na tom, v jaké míře se u vás stres projevuje, kolik stresových faktorů u vás působí a také na tom, jak ochotně budete chtít vaše potíže řešit.

Behaviorální terapie

V dnešní době známe více typů behaviorální terapie, ale nejpoužívanějším je kognitivně-behaviorální. Tato metoda učí pacienta rozpoznávat a měnit vzorce negativního myšlení. Pracuje s různými nástroji, které vám pomohou myslet pozitivně. Je důležité, aby člověk trpící chronickým stresem získal sebedůvěru a přestal na sebe jednak klást příliš vysoké nároky, jednak se trestat za jejich nesplnění.

Alternativní terapie

Jak už tomu obvykle bývá, k tradičním terapiím existují i alternativní způsoby léčby, mezi které patří kupříkladu cvičení, jóga, akupunktura, masáže, meditace, sociální začleňování nebo také doplňující CBD léčba. Některým zajímavým alternativním terapiím se budeme věnovat v dalších částech článku.

Jednou z alternativních a účinných možností léčby stresu, je jóga a další dechová cvičení
Jednou z alternativních a účinných možností léčby stresu, je jóga a další dechová cvičení; zdroj foto: unsplash.com (autor: Dane Wetton)

Léčba stresu v ČR 

Jak už jsme popsali výše, stres postihuje lidi ze všech koutů světa a Česká republika není výjimkou. Agentura Behavio provedla průzkum v roce 2018, v němž zjistila, že každý třetí Čech žije v dlouhodobém stresu, přičemž v 67 % je na vině práce. Mimochodem mezi nejvíce stresující povolání patří pilot nebo třeba zaměstnanec korporátní společnosti. Našli jsme několik zajímavých terapií na našem území, které stojí za zmínku:

  • Uvolňující masáže jsou snad nejstarší formou terapie vůbec. Nejenom vás zbaví svalového napětí či zlepší krevní oběh, ale také redukují stres a působí uklidňujícím účinkem na mysl. Jistou roli na naši psychiku může hrát i dotyk druhé osoby. Chronický stres se projevuje ztuhnutím svalstva, avšak správně zvolený typ masáže vás může této tenze zbavit. Ve spojení s vonnými esenciálními oleji se jedná o velice příjemný zážitek.

  • Proudy a fototerapie představují o něco modernější prostředek léčby. Společnost Asklepion disponuje používáním IF proudů, TENS proudů a DD proudů fungujících na principu elektrického proudu, které cílí na ovlivňování centra vnímání bolesti. Dále nabízí možnost léčby pomocí ultrazvuku, laseru nebo fototerapie. Poslední zmiňovaná varianty kromě stresu také účinně bojuje s depresí.

  • Energetická psychologie je považována za jeden z alternativních způsobů léčby stresu. Sem tam se můžete setkat také s označením „akupunktura bez jehel“. Princip léčby je založen na poklepávání na akupunkturní body meridiánů, které by mělo pacienta zbavit negativních emocí a traumat. 

Nerůznější uvolňující masážní terapie jsou nejstraší metodou léčby stresu, více o využití CBD při tomto druhu terapií se dočtete zde; zdroj foto: unsplash.com (autor: Ayurmana Ayurveda

CBD a stres aneb přírodní léčba

Výsledky studií nasvědčují tomu, že CBD redukuje stres podporováním určitých reakcí těla. Především se tento kanabinoid váže na serotoninový receptor 5-HT1A, který hraje významnou roli v regulaci obranných reakcí na stresory. Jiné studie buněčných kultur prokázaly, že CBD zvyšuje neurogenezi hipokampu u dospělých jedinců – tedy podporuje růst nových mozkových buněk. Při poruše neurogeneze dochází k projevům úzkosti a deprese. Právě úzkost je nejzajímavějším parametrem při zkoumání vlivu CBD na stres.

Studie z května roku 2011 zkoumala účinnost CBD u pacientů trpících na sociálně úzkostnou poruchu. Celkem 24 účastníků výzkumu užilo CBD nebo placebo 90 minut před simulovaným testem mluvení na veřejnosti. Kanabidiol významně snížil úzkost, zlepšil kognitivní funkce a zmírnil celkové nepohodlí. Mimochodem byly jejich výkony srovnatelné s výkony zdravých jedinců. V další studii z ledna téhož roku byl testován vliv CBD u skupiny pacientů s obdobnými problémy. Následně proběhla vyšetření pomocí zobrazování mozkové aktivity, přičemž bylo zjištěno, že ve srovnání s placebem kanabidiol snižuje subjektivní úzkost ovlivňováním specifických oblastí mozku odpovědných za reakce na stresové podněty.

V lednu roku 2012 provedl doktor Andrés Uribe-Mariño a kolektiv pokus, při němž byly myši vystaveny přítomnosti Hroznýše královského ve společné kleci. Několika hlodavcům byly podány nízké dávky CBD – v přepočtu to vychází na 20 mg na osobu průměrného vzrůstu a tělesné hmotnosti – načež strávili více času pozorováním prostředí a výběrem nejlepšího strategického místa, kde se mohou schovat. Had využívaný při testování je ekvivalentem například velkého počtu posluchačů v sále, myš je ekvivalentem člověka se sociální fóbií chystajícího se přednášet před plným sálem. CBD zabraňuje šíření paniky, naopak podporuje vyhodnocování správné strategie pro zvládnutí problému.

Jedním ze způsobů, jak se zbavit úzkosti, je odstranění naučených vzorců chování, které v nás spouští obavy a úzkost. Problém tohoto onemocnění je v tom, že pacienti čelí strachu i za předpokladu, že jim reálně nic špatného nehrozí. V experimentu z roku 2013 vědci pozorovali chování hlodavců, když mělo dojít k zasažení elektrickým proudem. U myší je běžně pozorovatelné ztuhnutí v případě, že mají intenzivní strach ohrožující jejich existenci. Při aplikaci CBD však daleko méně docházelo k typickému ztuhnutí a to dokonce i po tom, co CBD již přestalo účinkovat. Stejného výsledku bylo dosaženo u lidských subjektů, jimž byl elektrický proud signalizován výstrahou. U testovaných inhalujících 32 mg dávku CBD nedocházelo k tak častým šokům – opět i po skončení účinnosti CBD.

CBD tinktura Cannapio může být vhodnou podpůrnou metodou léčby stresu, před začátkem užívání se však vždy poraďte se svým lékařem
CBD tinktura Cannapio může být vhodnou podpůrnou metodou léčby stresu, před začátkem užívání se však vždy poraďte se svým lékařem.

Shrnutí na závěr

Více než dříve dnes musí člověk přistupovat ke stresu s velkou pečlivostí. Dokonce i odborníci se shodují, že nejlepší variantou léčby je kombinace tradiční psychoterapie (případně farmacie), relaxačních technik, přírodní podpůrné léčby a nejlépe také výše zmiňovaných postupů, které vyžadují pouze váš čas a ochotu. Změna vzorců chování je důležitou složkou léčby v mnoha případech, nicméně jedná se o dlouhodobou záležitost. V urychlení procesu léčení vám může pomoci například CBD, protože má schopnost podporovat růst nových mozkových buněk.

Rozhodnete-li se pro CBD, mělo by fungovat jako doplněk k léčbě. Nepodceňujte situaci a rozhodně se poraďte se svým ošetřujícím lékařem dříve než se rozhodnete k jakémukoliv kroku. Přestože lidská těla vykazují mnoho podobností, v reakcích na životní situace jsme každý jakýmsi unikátem. Tomu je potřeba přizpůsobit také počáteční dávkování kanabidiolu, popřípadě zvolit metodu tzv. mikrodávkování. Důležité je nezapomínat kromě práce také na odpočinek, bez něhož se zkrátka neobejdete a vězte, že práce vám pak půjde více od ruky. Obklopujte se lidmi, které máte rádi. Nezapomínejte také na rozdávání radosti druhým, což mívá většinou „bumerangový efekt“. Dejte nám vědět do komentářů, jak jste na tom se stresem vy. Jak jste se vy osobně vypořádali se stresem? Znáte i jiné využitelné metody léčby stresu? Ať už máte jakoukoliv zkušenost, přejeme vám pevné zdraví.




Zdroj titulní fotografie: dailycbd.com

Zdroje použitých studií: 

Stres a vývoj dítěte: https://www.jhsph.edu/news/news-releases/2006/dipietro-stress.html

Studie, úzkost, 2011: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/21307846/

Studie, úzkost, 2011, leden: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/20829306/

Studie soc. fobie, 2012: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/21918503/

Studie hlodavci, 2013: https://link.springer.com/article/10.1007/s00213-012-2955-y

 

Zboží k článku

  • Články z kategorie Léčebné využití mají pouze informační charakter. Nemají za cíl vybízet k pěstování ani šíření konopí jako drogy, ale vytvářet osvětu léčebného konopí.

Vydáno: 07/07/20
(Aktualizováno: 07/03/20)