Čokoláda s konopným semínkem

V kakaových bobech se nachází až 50 semen pokrytých bílou dužinou, jež jsou dále fermentována pro dosažení typické kakaové chuti, přirozeně jsou totiž nepříjemně nahořklá; zdroj foto: unsplash.com (autor: Rodrigo Flores)

Čokoláda: Historie a moderní doba

Nejstarší archeologické nálezy byly objeveny na tichomořském pobřeží Chiapas v Mexiku a pochází z roku 1900 před naším letopočtem. Podle všeho nebyly kakaové boby prvotně využity pro kakaový nápoj, ale jako zdroj zkvasitelných cukrů, z nichž byl dále vyráběn alkohol. Theobroma cacao je tropický strom, z něhož se vyrábí čokoláda – v řečtině toto jméno znamená „jídlo Bohů“. Jeho domovem je oblast povodí Amazonky v Jižní Americe, odkud se díky své popularitě rozšířil do západní Afriky nebo jižní a jihovýchodní Asie.

Na počátku procesu výroby čokolády jsou pražená semena kakaa, která jsou následně namleta a využívána ve formě kapaliny, pasty nebo bloků. Zajímavostí je, že kakaové boby musejí být sklizeny výhradně ručně, protože stroje by poškodily stromy. Každý lusk obsahuje až 50 kyselých semen pokrytých bílou dužinou. Přirozená chuť kakaových bobů je nahořklá, proto se využívá metody fermentace, aby bylo dosaženo všem známé čokoládové chuti. Tento postup rovněž zlikviduje embryo zárodku, takže zabraňuje klíčení a navíc odděluje dužinu od semen. Výsledný produkt se dělí na tři základní druhy:

• Hořká čokoláda – jindy také nazývána jako „pečená čokoláda“. Jejím obsahem jsou pevné kakaové látky v různém poměru s kakaovým máslem, lecitin, cukr (volitelné) a vanilka. Pro tento typ nebývá využíváno přidaného cukru.

• Mléčná čokoláda – k pevným kakaovým látkám, kakaovému máslu (nebo jinému rostlinnému tuku), lecitinu a vanilce bývá většinou přidáno navíc o něco větší množství cukru a sušené nebo kondenzované mléko.

• Bílá čokoláda – obsahem je kakaové máslo, cukr, sušené či kondenzované mléko, ale chybí zde pevné kakaové látky.

Podle Pam Williams, spoluzakladatelky a bývalé ředitelky Asociace jemného čokoládového průmyslu (Fine Chocolate Industry Association, FCIA), oddělují ingredience jemnou čokoládu od čokolády průměrné kvality. Jemná čokoláda, jak ji nazývají v FCIA, se skládá z kakaového likéru, kakaového másla (podle potřeby), cukru, lecitinu, vanilky (podle potřeby), popřípadě ještě z mléčných tuků a pevných kakaových látek. V závislosti na finálním produktu se mohou přidat další dílčí ingredience. Dlouhou dobu se vedly spory o to, zda je bílá čokoláda skutečnou čokoládou. Na základě petice podepsanou členy Asociace výrobců čokolády byla nakonec uznána jako „čokoláda“.

Zajímavostí a v dnešní době velikou vzácností je fakt, že všechny kakakové boby musí být sklízeny ručně, v opačném případě by mohlo dojít k poškození stromu; zdroj foto: unsplash.com (autor: Ly Le Minh)

Příznivé účinky čokolády

Vliv na srdeční činnost

Několik studií se v nedávné době zabývalo účinností čokolády v souvislosti se srdeční funkcí. Kakaové boby jsou bohaté na fytonutrienty, které mají kromě antioxidačních schopností řadu dalších výhod. Výzkum provedený na americké Harvard TH Chan School of Public Health zabývající se složením kakaových semen přišel se závěrem, že jsou velmi vysokým zdrojem hořčíku, fosforu, železa nebo zinku. Tmavá (hořká) čokoláda obsahuje dvakrát až třikrát více výhodnějších flavonoidů, než je tomu u mléčné čokolády. Důvodem je zředěná koncentrace kakaa mlékem a větším množstvím cukru.

Většina provedených testování zaznamenala určitá spojení mezi konzumací čokolády a zmírněním rizika vzniku kardiovaskulárních onemocnění, nicméně je zapotřebí dalších podrobnějších výzkumů s jasně stanoveným množstvím spořádané čokolády společně s danou frekvencí užívání. V roce 2017 byla v časopise Nutrients publikována metaanalýza vlivu čokolády na srdečná choroby, kde bylo zjištěno, že nejvíce přínosné se jeví konzumace mírného množství. Vědci poukazují na fakt, že pokud účastníci užívali čokoládu více než třikrát denně, výsledkem byl malý přínos v léčbě kardiovaskulárního onemocnění nebo v prevenci výskytu mrtvice. Rovněž byly prokázány ochranné účinky proti cukrovce, které se ale netýkaly pacientů konzumujících nad šest porcí týdně.

Jiná rozsáhlá studie provedla podobné testování na 150 tisíci veteránech, z nich 90 % bylo mužského pohlaví. Výsledky naznačují, že konzumace menšího množství pětkrát do týdne může pomoci jako prevence srdečního infarktu nebo selhání. Další výzkum pochází z Dánska a přinesl s sebou zajímavé zjištění, že čokoláda pomáhá zabránit rozvoji fibrilace síní, což je jeden z tipů srdeční arytmie neboli nepravidelného bušení srdce. Abychom byli přesní – fibrilace síní je stav, ve kterém dvě horní srdeční komory nebijí stejným tempem jako dvě spodní komory, čehož následkem je ona srdeční arytmie zvyšující riziko mrtvice, selhání srdce a poškození kognitivních funkcí. Studie byla publikovaná v roce 2017 v časopise Heart, včetně závěru, který zdůrazňoval, že dospělí konzumující čokoládu alespoň jednou měsíčně měli o 10 až 20 % sníženou míru rozvoje fibrilace síní oproti těm, co ji jedli jen zřídka.

Vliv na funkce mozku

Čokoláda může zlepšovat některé kognitivní funkce. Studie zveřejněná v časopise Journal of Alzheimer's Disease v roce 2016 prokázala tuto schopnost u kognitivních schopností starších účastníků. Testovaných bylo celkem 400 jedinců portugalské národnosti, kteří byli ve věku vyšším než 65 let. Průměrná spotřeba jedné „čokoládové svačinky“ týdně snížila zhoršení kognitivních funkcí o 40 % za dobu 2 let. Při testování se nerozlišovala mléčná a hořká čokoláda. V případě vyšší konzumace čokolády spojené s vyššími hladinami kofeinu bylo pozorováno o něco méně pozitivního vlivu.

Zlepšení nálady

Možná vám již dříve někdo řekl: „Jestli se necítíš dobře, dej si čokoládu. Uleví se ti.“ Pokud někdo z vás dal na radu přítele, pravděpodobně se vám minimálně trochu ulevilo. Důvody, proč tomu tak je, jsou předmětem mnoha diskuzí. Čokoládu obsahuje podobné látky, které byste mohli nalézt třeba u konopí, jako jsou anandamidy. Budete se asi divit, ale také obsahuje látky podobné amfetaminu, například tyramin nebo fenylethylamin. Všechny zmiňované látky se však u čokolády objevují v natolik nízkých koncentracích, že je prakticky nemožné, aby měly antidepresivní účinek.

V březnu roku 2013 vyšla studie, která poukazuje na schopnost čokolády interagovat s neurotransmiterovým systémem, jenž se podílí mimo jiné také na stavu naší nálady, protože dochází k regulaci hormonů, jako je dopamin, serotonin nebo endorfiny. Autoři publikace však dodávají, že tento efekt může způsobovat také vůně čokolády, nejen její chemické složení. Souvislostí mezi depresí a konzumací čokolády se zabývala další studie z roku 2010. Zkoumáním bylo zjištěno, že jedinci trpící na deprese spořádali větší množství čokolády než ostatní účastníci. Nebylo však prokázáno, proč se tomu tak děje, jelikož výzkumníci neprováděli testy po delší časový úsek. Tato oblast testování tak prozatím stále zůstává trochu neprobádaná.

Čokoláda dokáže interagovat s neurotransmitery v mozku a ovlivňovat tak dočasně hladinu dopaminu, serotoninu a endorfinu, čímž může výrazně zlepšovat náladu; zdroj foto: unsplash.com (autor: Matheus Ferrero)

Čokoláda jako přírodní afrodiziakum

Vědci se dlouho dobu domnívali, že jsou tyto účinky čokolády způsobeny hlavně obsaženými chemikáliemi tryptofanem a fenylethylaminem, ale tak malé koncentrace nemohou sledovaný efekt vyvolat. Ve skutečnosti této záhadě výzkumníci ještě nepřišli na kloub. Zkušenosti uživatelů však hovoří jasně o zvýšené mazlivosti, intimitě a sexuální touze. Za vším může stát dočasné zvýšení hladiny dopaminu v mozku, které je spojeno s konzumací čokolády. Necháme se do budoucna překvapit, s čím přijdou vědečtí pracovníci.