Pěstování konopí a dopad na životní prostředí - Studie

Otázka pěstování konopí a jeho dopadu na životní prostředí s sebou přináší více proměnných, které je nutné vzít v potaz. Je nutné zaměřit se na využití energie a vody, ale také na následky plynoucí z používání pesticidů. Tyto i mnohé další faktory mají vliv na zatěžování životního prostředí, potažmo na život každého z nás. Pěstování je pouze jedním z procesů spojovaných s konopným průmyslem, nicméně právě tato fáze může hrát velkou roli v možných negativních dopadech na poněkud narušený ekosystém planety. Abychom mohli předvídat možný dopad pěstování konopí na životní prostředí, pro naše potřeby nám jako nejlepší příklad poslouží státy, kde je tato činnost legální – například Kalifornie ve Spojených státech.

V České republice je legální pěstovat a uchovávat konopí s obsahem THC do 0,3 % u rostlin i v sušině, například CBD odrůdy. Konopí s obsahem THC nad 0,3 % je v České republice omezeno zákonem, přičemž výjimkou jsou pacienti, kterým bylo předepsáno jejich ošetřujícím lékařem s přihlédnutím k jejich zdravotnímu stavu. Legislativní omezení se vztahují na držení a pěstování psychoaktivních odrůd konopných rostlin, jež mohou jistým způsobem intoxikovat tělo, v důsledku čehož obvykle nastávají změny ve vnímání, chování a úsudku jedince. Výjimkou jsou však opět pěstitelé, kteří vlastní povolení k pěstování těchto druhů konopí vystavené příslušnými orgány. Nejprve si popíšeme základní metody pěstování a shrneme si jejich klady i zápory. Pojďme na to...

Venkovní pěstování konopí (outdoor)

Při metodě pěstování konopí ve venkovním prostředí jste vždy trochu závislí na přírodních podmínkách, proto zde existuje více rizik, která pěstitel není schopen zcela ovlivnit. S přibývajícími roky se však zvyšuje i jejich kvalifikace a mnohaleté zkušenosti naučily hodně „farmářů“ využívat účinné techniky pro minimalizování nebezpečí. Pěstování venku je méně nákladné, přičemž někteří uživatelé si stojí za názorem, že slunce žádný umělý zdroj světla nemůže nahradit, což je údajně znát jednak na chuti, jednak na účincích. Nesmíme zapomenout rovněž na vliv slunečního záření na produkci kanabinoidů. Zdá se nemožné cokoliv vyvracet příznivcům přírodních postupů a my jejich rozhodnutí respektujeme.

Konopné rostliny standardních odrůd pěstované venku můžete sklízet jednou až dvakrát ročně, ve srovnání s přibližně šesti sklizněmi, kterých jste schopni dosáhnout při pěstování uvnitř. Výjimkou jsou tzv. samonakvétací odrůdy řídící se primárně svým stářím než fotoperiodou – tedy délkou světelného cyklu. Takové druhy konopí můžete sklízet vícekrát za rok, avšak musíte počítat s menšími výnosy, jelikož rostlina dosahuje výšky přibližně 1-1,5 metru. 

Pěstování venku je méně nákladné, přičemž velké množství pěstitelů i uživatelů si stojí za názorem, že slunce žádný umělý zdroj světla nemůže nahradit; zdroj foto: pixabay.com (autor: NickyPe)

Vnitřní pěstování konopí (indoor)

Největší výhodou metody pěstování konopí uvnitř je jistě větší kontrola nad klimatickými faktory, které ovlivňují rostliny. Pěstitelé tak mohou využít regulaci klimatizace (odvětrávání), čímž ovlivní výsledný výnos a navíc se vyhnou nežádoucím plísním nebo škůdcům. Je možné předejít ohrožení zdravých rostlin tím, že izolujete rostliny napadené parazity od ostatních. Konzistence vlhkosti, teploty a světla je obecně jedním z nejdůležitějších faktorů při pěstování konopí. V některých případech se kombinuje venkovní pěstování s vnitřním, přičemž bývá využíváno výhod obou metod. Jindy bývá využíváno prostředí skleníku, kde se většinou setkáme s vyšší vlhkostí. Výhoda skleníku je také v tom, že můžeme regulovat délku světelné periody jednoduchým zastiňováním, které simuluje zkrácené denní světelné cykly.

Zdrojem světla bývají především dva druhy: zastaralejší způsob vysokotlakých sodíkových výbojek (HPS) a modernější LED žárovky. Zatímco využívanější jsou ještě stále HPS výbojky, spousta pěstitelů přechází na LED osvětlení z důvodu nižších nákladů na provoz a to i za cenu toho, že jejich pořízení je o něco dražší.

Největší výhodou metody pěstování konopí uvnitř je jistě větší kontrola nad klimatickými faktory, které ovlivňují rostliny, ať už jde o teplotu, zálivku, vlhkost nebo délku světelné periody; zdroj foto: unsplash.com (autor: Next Green Wave)

Co říkají o metodách samotní pěstitelé?

Najdou se „farmáři“, kteří nevyužívají žádného umělého osvětlení, protože zkrátka věří v životní styl nezávislý na umělých zdrojích. Jeden z takových pěstitelů, Simon Evers, k tomu dodává: „Rozhodl jsem se pěstovat konopí mimo umělou energetickou síť, jelikož silně věřím v komunitu a usedlost. Takto pěstované rostliny mi prostě dávají největší smysl.“ Z toho můžete usoudit, že se jedná hlavně o farmáře s jistým přesvědčením. Často využívaným způsobem, který nevyčerpává natolik půdu, je tzv. regenerační postup. Ten kombinuje používání živé půdy bohaté na přirozeně se vyskytující látky, společnost přidružených typů rostlin, užitečného hmyzu, kompostu a recyklované vody. Cyril Guthridge, provozní farmy Waterdog Herb Farm, říká na adresu přidružených typů rostlin, že použití doprovodných rostlin zlepšuje expresi terpenů u jeho konopí. 

Na trhu můžete najít větší poměr konopí vypěstovaného ve vnitřních podmínkách, přestože jsou známé všechny výhody venkovního pěstování. Důvodem je mylná představa, že vnitřní podmínky mají pozitivní vliv na výslednou kvalitu. Problémem zůstává hodnocení kvality podle obsažených hladin THC a vzhledu pupenů (květů). Vlastně jde o stejný princip jako hodnocení kvality vína na základě jeho barvy a procent alkoholu. Přitom právě venkovní pěstování má za následek vyšší tvorbu kanabinoidů i terpenů, které jsou důležité při posuzování jakosti. Na co bychom si ale měli naopak dávat pozor?

Starosti o spotřebu vody

Podle průzkumů je spotřeba vody na jednu rostlinu v období vegetace přibližně 22 litrů, což může růst v závislosti na dané odrůdě a konkrétním měsíci – například v červenci dochází k nárůstu spotřeby vody. Během období nízkého průtoku vody v přirozených řečištích mohou rostliny konopí vyčerpat zbytek už tak malého množství a v nejhorším případě tím omezit podvodní život v řekách. Nutno podotknout, že se bavíme o velkém počtu rostlin na půdě větší rozlohy. Kdyby přece jen došlo ke zvolnění pravidel o pěstování konopí, bylo by potřeba stanovit určité hranice a vymezit konkrétní prostor tak, aby nedošlo k vyschnutí oblastí odkloněných od přítoku vody. 

Velmi dobrým příkladem k ponaučení je stát Kalifornie v Americe, kde je pěstování konopí legální. Nezisková organizace zabývající se ochranou prostředí, Integral Ecology Research Center (IREC), zde odstranila více než 80 kilometrů zavlažovacích linek denně odvádějících okolo 2 000 000 litrů vody k zavlažování rostlin konopí. Jeden ze členů IREC, Mourad Gabriel, dodává: „Rostoucí trend nedovoleného odklonění vody pěstiteli konopí se projevuje zejména poblíž horních toků a má skutečně katastrofální následky. Vyschlé potoky během letních měsíců zdecimují některé druhy ryb, jako je losos obecný nebo pstruh obecný. Většinou se jedná o nedovolené pěstování, které mají na svědomí drogové organizace profitující z našich přírodních zdrojů.“ Pro Českou republiku by legalizace znamenala nutnost regulace konopných polí, protože zde každoročně bojujeme se suchem a nedostatkem vody. Případně by se dal problém vyřešit dalšími opatřeními, která udržují vodu v půdě. Vrátíme se však raději zpět do momentální situace a podíváme se na další rizika spojená s nadměrným pěstováním konopí.

Plantáže s velkou rozlohou mohou představovat velký problém, co do spotřeby vody, a to obzvláště v obdobích sucha, kdy je snížen průtok vody přirozenými řečišti, z nichž právě tyto plantáže čerpají vláhu; zdroj foto: occnewspaper.com

Problémy se znečištěním ovzduší

Abychom se mohli zabývat problémem znečištění ovzduší spojeným s pěstováním konopí, musíme se opět podívat do zahraničí – tentokrát do Denveru v Coloradu, kde byste našli 600 licencovaných zařízení na pěstování produkující emise. Tento údaj slouží pro představu a porovnání s informacemi v souvislosti se znečištěním ovzduší, o kterých budete brzy číst.

Docent z univerzity v Severní Karolíně, William Vizuete, vedl výzkum, který prokázal, že rostliny konopí produkují těkavé organické sloučeniny (VOC) znamenající potenciální hrozbu pro ovzduší. K tomuto objevu dále dodává: „Když rostliny vytváří VOC, je zde velká možnost, že za určitých podmínek může pěstování konopí ovlivnit ozon.“ Terpeny jsou klasifikovány jako těkavé organické sloučeniny, které po smíchání s oxidem dusíku a slunečním světlem vytváří aerosoly degradující ozon. 

Zmiňovaný Denver je městem ve vysoké pouštní zóně, kde se vyskytuje jen málo zdrojů VOC, takže je zde velká šance, že každý nový zdroj těchto znečišťujících látek pravděpodobně povede k produkci přízemního ozonu. Celou situaci ještě zhoršuje vysoký výskyt oxidu dusíku, který mají na svědomí automobily hojně se využívající v tomto městském prostředí. VOC jsou mimo jiné spojeny s řadou zdravotních rizik, jako například nevolnost, únava, poškození jater nebo rakovina.

Aby mohl William Vizuete předložit předpokládaný výskyt VOC spojený s pěstováním konopí, provedl malý test se čtyřmi odrůdami pěstovanými v Denveru – Critical Mass, Lemon Wheel, Elephant Purple a Rockstar Kush. Po dobu 90 dnů měřil hladiny terpenů v jednotlivých fázích růstu. Na konci přišel s výsledky předpovídající, že za předpokladu koncentrace 10 000 rostlin konopí na jedno kultivační zařízení, by mohlo dojít až k zdvojnásobení stávající míry ročních emisí VOC. Vizuete tvrdí: „Na základě popularity jsme vybrali čtyři odrůdy konopí, které však nemusí představovat totožný výsledek s jinými modely. Nicméně v komerčně užívaných zařízeních upravených pro rychlý růst mohou být hladiny i vyšší.“

„Odrůda od odrůdy se liší. Jak rostliny rostou a zrají, mění se také typy plynů, které produkují,“ řekl Vizuete. Bez vládní podpory je výzkum složitý, to znamená, že je na státech s omezeným rozpočtem a výzkumem, aby plnily povinnosti spadající běžně pod úlohy federální vlády. Kanada momentálně projevila zájem o tento výzkum. Jedno z řešení by mohly představovat uhlíkové filtry absorbující VOC.