CBD a hormonální nerovnováha

Hormonální změny

Abychom se mohli blíže podívat na téma hormonálních změn, je nutné si nejprve vysvětlit, co jsou to hormony. Jedná se o sloučeniny, které v lidském těle slouží jako přenašeč informace mezi buňkami. Vznikají ve žlázách endokrinního systému, a to nejen u člověka, ale také u zvířat nebo některých rostlin. Komunikací mezi buňkami ovlivňují mnoho procesů v lidském těle, tudíž je zřejmé, že jakákoliv výrazná změna se projeví na fyzické i psychické úrovni. Hormony tak ovlivňují zejména metabolismus, růst, krevní tlak, teplotu, emoce nebo reprodukční a sexuální funkce. 

Hormonální nerovnováha nastává, když vaše tělo produkuje nadměrné, nebo na druhou stranu příliš nízké hladiny hormonů. Některé určité změny jsou přirozené pro každého z nás, zejména u žen je to například menstruační cyklus, těhotenství nebo menopauza. U mužů k tomu dochází v období puberty nebo takzvané andropauzy – dalo by se říci, že jde o takový mužský ekvivalent menopauzy. V praxi se můžete kromě těchto předvídatelných situací setkat se špatnou funkcí endokrinních žláz, což se projevuje zvýšenou, či sníženou produkcí hormonů. 

Příčiny hormonální nerovnováhy

Jak již bylo řečeno, některé změny v produkci hormonů jsou přirozené a týkají se zejména několik hlavních životních cyklů, chcete-li etap. Příčiny nepřirozených hormonálních změn jsou závislé na tom, jaké hormony nebo žlázy konkrétně jsou ovlivněny. U každého pohlaví se navíc mohou objevovat specifické příčiny. Zde je výčet těch nejčastějších:

• poruchy příjmu potravy

• stres

• cukrovka

• problémy se štítnou žlázou (hyperaktivita, či nedostatečná aktivita)

• léky

• stáří

• zranění nebo trauma

• nádorové onemocnění

• syndrom polycystických vaječníků

• Cushingův syndrom

• životní prostředí

• nezdravý životní styl atd…

Mezi další příčiny charakteristické pro ženy patří menopauza, těhotenství, kojení, antikoncepce a předčasné selhání vaječníků. Podstatný vliv na hormonální aktivitu má mimo jiné také kvalita životního prostředí nebo životní styl. Dva poslední zmíněné faktory se zdají být klíčové pro více onemocnění a špatně fungujících tělesných systémů, včetně hormonální nerovnováhy. Jinými slovy, většina lékařů vám vždy sdělí, že je nutné spolu s léčbou přehodnotit vaše „nezdravé“ návyky – pokud možno se jich úplně zbavit a nahradit je novými, zdravějšími. Jak vlastně poznáte, že máte hormonální problém?

Zvyšující se hladina inzulinu v krvi, může být jednou z příčin vznikající hormonální nerovnováhy; zdroj foto: news-medical.net

Příznaky hormonální nerovnováhy

Hormony ovlivňují tak širokou škálu tělesných procesů, že příznaky jejich nerovnováhy mohou být těžko rozpoznatelné. Vždy souvisí s danými žlázami a hormony, jež nefungují správně. Pro vaši představu zde uvádíme několik nejvýznamnějších: 

• přibírání na váze, nebo náhlý úbytek váhy

• únava

• zvýšená citlivost na teplo a chlad

• zvýšená, nebo snížená srdeční frekvence

• bolesti svalů, otok kloubů, ztuhlost

• žíznivost a s tím spojené časté močení

• deprese, nervozita, úzkost, podrážděnost

• snížená sexuální touha, odtažitost

• strie

• neplodnost

Ženy mají opět některé příznaky, které u mužů nelze vypozorovat, jako je nepravidelná menstruace, nadměrný růst ochlupení, vypadávání vlasů, vaginální suchost související s bolestí při sexu, noční pocení nebo ztmavnutí kůže – zejména podél záhybů krku, v tříslech a pod ňadry. 

U mužů je možné sledovat specifické příznaky, jako například zvětšení prsní tkáně, citlivost prsou, erektilní dysfunkce, snížená sexuální touha, snížený růst vlasů, osteoporóza, ztráta svalové hmoty, návaly horka atd.

Zdánlivě banální záležitost, jako například žízeň, může být jedním z počátečních příznaků hormonální nerovnováhy; zdroj foto: npr.org

Endokrinní systém

Hormony jsou produkovány především endokrinním systémem. Ačkoliv cirkulují v oběhu celého těla, každý typ má specifickou funkci vztahující se ke konkrétním orgánům a tkáním. Některé další orgány mají navíc sekundární endokrinní funkci, tj. dodávají přídavné hormony – kupříkladu srdce, játra nebo ledviny. Každá součást endokrinního systému má svoji funkci, jak se můžete přesvědčit v seznamu níže.

• Hypothalamus – část mozku zodpovědná za propojení endokrinního systému s centrální nervovou soustavou. Produkuje hormony, které řídí hypofýzu a udržují ji v činnosti. Velkou měrou se podílí na cyklech spánku a bdění, teploty těla nebo chuti k jídlu. Hypothalamus funguje jako řídící jednotka – reguluje vytváření hormonů v ostatních částech těla.

• Hypofýza – další část mozku, která sbírá informace a rozesílá je do dalších částí endokrinního systému. Navíc produkuje hormony řídící růst, tvorbu mateřského mléka (prolaktin) a reprodukci. Jedna z mnoha sloučenion – luteinizační hormon – reguluje hladiny estrogenu u žen, testosteronu u mužů.

• Šišinka – můžete ji najít uprostřed mozku. Hormon, který produkuje, se nazývá melatonin a je známý svou schopností připravit tělo ke spánku.

• Štítná žláza – v přední části krku se nachází štítná žláza, jejíž funkcí je zajišťovat správnou činnost metabolismu. Pokud dojde k poklesu produkce hormonů (hypotyreóza), vaše srdeční frekvence bude nižší, možná dostanete zácpu a přiberete na váze. Pokud naopak dojde k nadbytečné produkci hormonů (hypertyreóza), tělesné funkce se zrychlí, srdce vám začne bušit rychleji, nejspíš dostanete průjem a nekontrolovaně zhubnete.

• Příštítná tělíska – těsně za štítnou žlázou byste našli 4 příštitná tělíska, jejichž hormony zajišťují zdraví kostí a regulují hladinu vápníku či fosforu.

• Brzlík – nachází se v horní části trupu a vytváří takzvané T-buňky neboli T-lymfocyty. Tyto buňky jsou aktivní až do puberty, přičemž hrají důležitou roli v imunitních funkcích dítěte, později dospívajícího.

• Nadledviny – v těchto místech vzniká pověstný hormon adrenalin, který člověka připravuje na typickou reakci „boj nebo útěk“. Mimo to produkuje kortikosteroidy, jež ovlivňují metabolismus a sexuální funkce. V neposlední řadě také kortizol, známý jako „stresový hormon“, jehož vysoké hladiny poškozují mozek.

• Slinivka břišní – kromě toho, že pomáhá pomocí enzymů rozkládat potravu, je také orgánem produkujícím glukagon a inzulín. Tyto dva hormony se starají o tom, abyste měli v krvi správné množství cukru.

• Vaječníky – u žen tyto orgány vytvářejí estrogen a progesteron. V pubertě se díky těmto hormonům dívkám zvětšují prsa, navíc regulují menstruační cyklus a významně se podílejí na průběhu těhotenství.

• Varlata – mužské žlázy produkující testosteron zodpovědný za růst ochlupení v pubertě. Jeho úkolem je také udržovat mužskou erekci a tvorbu spermií.

Endokrinní systém produkuje různé typy hormonů, kdy každý má specifický vztah ke konkrétním orgánům; zdroj foto: anatomyonthego.com