Pomáhá CBD při léčbě schizofrenie?

Duševní onemocnění není nikdy jednoduchou záležitostí, a to nejen pro pacienta, ale také pro jeho nejbližší okolí. Člověk trpící schizofrenií může mít problém s rozpoznáním reality, proto bývají typickým příznakem bludy a halucinace. Ve skutečnosti je tato psychická choroba poněkud složitější, než se dlouhou dobu předpokládalo. Za poslední dekády odborníci vyzkoušeli nespočet metod léčby, přičemž některé z nich jsou provázeny silnými vedlejšími účinky. Výzkumy naznačují, že CBD může pomoci při léčbě psychických poruch, jako je schizofrenie.

Co je to schizofrenie?

Schizofrenie je chronické duševní onemocnění, při němž si postižený jedinec abnormálně interpretuje skutečnost. Navíc jsou zaznamenány výrazné problémy kognitivních funkcí, vnímání emocí a pokřivené vnímání reality. Ve většině případů onemocnění dochází ke střídání dvou období – otupění emočního stavu a stuporu, tj. strnulosti. Světová zdravotnická organizace, zkráceně WHO, uvedla, že touto chorobou trpí více než 26,3 milionu. Každý rok umírá okolo 30 tisíc těchto pacientů, přičemž polovina z nich připadá na jihovýchodní Asii. Schizofrenie postihuje obě pohlaví zhruba ve stejné míře, nejčastěji v období rané dospělosti. Protože dosud nebyl objeven lék, který by chorobu úplně odstranil, jedná se celoživotní problém.

Příznaky onemocnění

Okolo schizofrenie koluje mnoho mýtů, jakým je například představa, že je pacient rozpolcený a stává se na dočasnou dobu někým jiným; nicméně tyto symptomy jsou typické pro jiné duševní onemocnění. Naprostá většina jedinců s touto poruchou není ani násilná, ani nebezpečná pro společnost. Příznaky onemocnění se v odborných kruzích rozdělují na 3 základní typy – pozitivní, negativní a kognitivní. Význam slova „pozitivní“ a „negativní“ v tomto případě nemají takový smysl, jaký byste možná očekávali. Pojďme se na jednotlivé typy symptomů podívat blíže.

  • Pozitivní symptomy – projevují se narušenou duševní aktivitou. Typickými projevy jsou stavy deliria, při němž dochází k falešným přesvědčením a změnám v chování. Mnohdy je navíc doprovází paranoia nebo sluchové, zrakové, čichové, hmatové či chuťové halucinace. Velmi často pacienti v této fázi slyší hlasy. Charakteristické jsou také bludy, kdy postižení mohou například nabít dojmu, že jim někdo ublížil, popřípadě jsou přesvědčeni o tom, že mají vyjímečný talent nebo věří v brzký příchod katastrofy. Pozitivní symptomy jsou doprovázeny depresí, úzkostnými stavy a nadměrnou fyzickou aktivitou.

  • Negativní symptomy – u tohoto typu příznaky dochází spíše k útlumu na úrovni verbální komunikace, plánování, fyzické aktivity, vnímání pozitivních emocí a jakéhokoliv zájmu obecně. Všechny popsané symptomy mohou negativně ovlivnit sociální vazby. Někdy se objevuje ztráta zájmu o jakékoliv činnosti spojené s každodenním životem člověka, jako je osobní hygiena. Ve vzácných případech se může postižený dostat do nepřirozené strnulé pozice, v níž dokáže vytrvat bez pohnutí i desítky minut.

  • Kognitivní symptomy – příznaky zahrnující neorganizované a zpomalené myšlení, problémy s koncentrací, zhoršenou paměť, špatné vyjadřování, bezdůvodné rozrušení nebo chování na úrovni malého dítěte. Při projevech kognitivních symptomů nejméně trpí okolí postiženého, na druhou stranu to pacienta diskredituje, zejména potom v pracovní oblasti.

Postižený jedinec si často abnormálně interpretuje skutečnost,  přičemž výjimkou nejsou ani výrazné problémy kognitivních funkcí, vnímání emocí a pokřivené vnímání reality; zdroj foto: wexnermedical.osu.edu

Příčiny vzniku schizofrenie

Vědci i odborníci se domnívají, že příčinou vzniku onemocnění je genetika, environmentální faktory a vývoj mozku. Pokud se v rodině vyskytuje někdo se schizofrenií, podstatně se zvyšuje riziko objevení nemoci u některého z dalších potomků. 

  • Genetika – ačkoliv může k onemocnění dojít i za předpokladu, že v rodině nikdo schizofrenií netrpí, riziko se zvyšuje až na 6,5 %, má-li některý příbuzný tuto diagnózu. U jednovaječných dvojčat je nebezpečí výskytu nad 40 %. U dvojvaječných je to přibližně 12,5 %.

  • Environmentální faktory – vliv okolního prostředí souvisí s životním prostředím, zneužíváním návykových látek či ztíženými podmínkami v předporodním období. Zajímavostí je, že městské prostředí může až dvojnásobně zvyšovat riziko vzniku schizofrenie. Kromě jiného zde hraje důležitou roli také sociální izolace a nedostatečné sociální vazby.

  • Vývoj mozku – výzkumy naznačují, že pacienti se schizofrenií mají významně narušenou strukturu a fungování mozku. S chorobou je úzce spjatý také systém produkce některých látek, jako je dopamin nebo serotonin. Všeobecně platí pravidlo, že pokud máte predispozice k tomuto onemocnění, pravděpodobně se u vás může rozvinout, když užíváte některé látky měnící vnímání, například kokain, amfetaminy a další. 

Běžné způsoby léčby schizofrenie

Aby lékaři mohli s jistotou potvrdit diagnózu onemocnění schizofrenií, pacient musí prodělat několik vyšetření, jejímž cílem je vyloučit projevy jiné duševní choroby anebo působení drog. Momentálně neexistuje žádný lék zbavující postiženého schizofrenie, nýbrž pouze tlumí projevy této nemoci. Nežádoucí účinky však nutí pacienty směřovat k užívání návykových látek, ve kterých hledají útěchu a pomoc. Pravdou je, že si tímto jednáním mohou spíše uškodit. V každém případě je nutné nemocným poskytnout vhodnou medikaci ve formě antipsychotik první či druhé generace.

Antipsychotika 

Po nasazení antipsychotik dochází k prvnímu zlepšení po zhruba 7–14 dnech, avšak tyto léky jsou schopné potlačit pouze pozitivní symptomy, jako jsou halucinace, bludy, paranoia apod. Další příznaky, tedy kognitivní a negativní symptomy, není možné léčit pomocí antipsychotik. Větší část pacientů na léky reaguje alespoň částečně, nicméně v nejhorším případě bývá využíváno také léku s názvem „klozapin“. Ten mívá tak silné nežádoucí účinky, že je mnohými odborníky zavrhován.

Mezi běžné projevy vedlejších účinků antipsychotik patří například vysoký nárůst hmotnosti nebo metabolický syndrom, který může vyvolat cukrovku. Mnoho léků je spojováno s vyšším rizikem úmrtnosti a se vznikem některých neurodegenerativních onemocnění. Pacienti neschopní užívat léky pravidelně mohou využít depotních injekcí, jež mají dlouhotrvající účinek s postupným uvolňování. Mimo to je u této metody nižší riziko relapsu.

Psychoterapie a alternativní léčba schizofrenie

Mnohdy bývá vedle antipsychotik poskytována doplňující psychoterapie. Sem patří metody jako trénink sociálních dovednosti, rodinná terapie, kognitivně-behaviorální terapie, podporované zaměstnání, šoková terapie, asertivní komunitní léčba a řada dalších. Doporučuje se také eliminovat stresující faktory, jíst potraviny s vysokým obsahem jódu, vyhýbat se alergenům nebo dodržovat kompletní zdravou životosprávu. Poměrně novým způsobem alternativní (nebo doplňkové) léčby je užívání CBD. Pomáhá CBD na schizofrenii?

Diagnostika schizofrenie může být poměrně zdlouhavým procesem, jelikož je potřeba vyloučit jiné možné příčiny či onemocnění
Diagnostika schizofrenie může být poměrně zdlouhavým procesem, jelikož je potřeba vyloučit jiné možné příčiny či onemocnění; zdroj foto: jnj.com/ Hannah Warren

CBD jako podpůrný lék

Kanabidiol (CBD) je jednou z mnoha látek nacházejících se v rostlinách léčebného konopí. Pro své netoxické vlastnosti našlo CBD využití zejména při léčbě nejrůznějších chronických i akutních onemocnění. To je bezesporu důvodem, proč mnoho zemí po celém světě dává zelenou tomuto kanabinoidu. Vzhledem k minulosti však někteří lidé stále vnímají konopí jako nepřítele, ale přece se postupem času začínat jejich přesvědčení měnit, čemuž jistě pomáhají četné výzkumy přicházející s novými poznatky v souvislosti s jeho potenciálem v lékařství. Níže se budeme detailněji zabývat jednotlivými možnostmi, které přináší kanabidiol.

CBD vs. THC

Vedle CBD je další známou látkou léčebného konopí THC (tetrahydrokanabinol). Kanabinoid THC bývá právem spojován se vznikem psychózy a duševních onemocnění, jako je schizofrenie. Vědci zjistili, že CBD má přesně opačný účinek – tj. působí antipsychoticky. Vzhledem k vedlejším účinkům standardní léčby se může kanabidiol jevit jako potenciálně využitelný při léčbě schizofrenie. Přesuneme se pár desítek let dozadu, kdy byl proveden první výzkum na toto téma.

Pozn. red.: Na území České republiky je legální konopí a výrobky na jeho bázi s obsahem THC do 0,3 %. Legislativa v jiných státech se může lišit. Berte, prosím, na vědomí, že článek má pouze informativní charakter a nenabádá čtenáře k užívání. 

Co říká věda o užívání CBD při schizofrenii?

První vlaštovkou byla studie z roku 1982, která vypozorovala rozdíl mezi působením THC a antipsychotickými účinky CBD u zdravých účastníků. Tato zjištění byla potvrzena o pár let později, v roce 1995, kdy byla v časopise Journal of Clinical Psychiatry otisknuta studie poukazující na specifický antipsychotický účinek kanabidiolu

Sagnik Bhattacharyya, profesor translační neurovědy a psychiatrie, se svým týmem v roce 2008 publikovali studii, v níž testovali 33 účastníků s klinicky vysokým rizikem psychózy a 19 zdravých jednotlivců co by kontrolní skupinu. Kromě dávek kanabidiolu bylo také využíváno placebo u potenciálně rizikových účastníků. Vědečtí pracovníci sledovali pomocí magnetické rezonance aktivitu ve 3 oblastech mozku, které souvisejí se schizofrenií. V závěru studie stojí, že pouhá jedna dávka CBD dokáže normalizovat dysfunkci těchto oblastí, jež při onemocnění vykazují aktivitu způsobenou zhoršenou funkčností

Shrnutí dosavadních výzkumů

V červnu tohoto roku vyšel v časopise Psychiatric Times článek, jehož autorem je Antonio Waldo Zuardi z University of São Paulo. Aktuálně jde pravděpodobně o nejlepší shrnutí dosavadních výzkumů na téma užívání CBD a schizofrenie. Na konci studie se můžete dočíst: „Klinické zlepšení vyvolané kanabidiolem u pacientů se schizofrenií bylo spojeno se zvýšenými hladinami anandamidu. Účinky CBD na regulaci anandamidu v různých oblastech mozku spojené s patofyziologií schizofrenie by mohly vysvětlit její antipsychotický účinek. Mezi další mechanismy, které by mohly objasnit antipsychotický účinek CBD, patří jeho schopnost zvýšit hippocampální neurogenezi a neuroprotekci, její interakce s receptory 5HT1A, GPR55 a TRPV1 a její antioxidační a protizánětlivé účinky.“

Schizofrenie je progresivní onemocnění, často mohou být jeho symptomy opomíjeny a pokládány za občasné deprese či úzkosti, i tyto problémy je však třeba brát vážně a řešit zavčasu s lékařem

Schizofrenie je progresivní onemocnění, často mohou být jeho symptomy opomíjeny a pokládány za občasné deprese či úzkosti, i tyto problémy je však třeba brát vážně a řešit zavčasu s lékařem; zdroj foto: theguardian.com

CBD zmírňuje symptomy schizofrenie

Deprese a stres

Přestože je mnoho stávajících výzkumů provedeno na zvířatech, spousta z nich přichází se závěrem, že CBD může pomoci s depresivními stavy. Dříve se vědci domnívali, že za tímto procesem stojí zvýšení produkce serotoninu v mozku, ale studie z roku 2018 poněkud vyvrací tyto hypotézy. Podle všeho CBD „pouze“ umožňuje mozku lépe reagovat na serotonin. Zlepšení nálady mimochodem potvrzují i samotní uživatelé CBD konopí nebo produktů s CBD.

Odborníci na duševní poruchy doporučují pacientům s diagnostikovanou schizofrenií, aby omezili stresové faktory. Univerzita v São Paulo přišla v roce 2018 s výzkumem, který hovoří kromě jiného o zlepšení reakce na stres u uživatelů CBD. Autoři studie nakonec dodávají: „Závěrem lze říci, že experimentální a klinické použití CBD, sloučeniny, která nevyvolává typické subjektivní účinky marihuany vyvolané THC, jasně prokázalo mimo jiné anxiolytické, antiepileptické a antipsychotické vlastnosti.“

Úzkost

Řada výzkumů přišla s tvrzením o zmírnění úzkostných stavů při užívání kanabidiolu, ale za všechny zmíníme jeden nejvýznamnější, a sice výzkum, či spíše metaanalýzu, zaměřující se na dosavadní výzkumy v této oblasti. Výsledkem je potvrzení anxiolytických vlastností CBD, které mohou být využívány při léčbě mnoha typů úzkostných poruch, jako je sociálně-úzkostná porucha, obsedantně-kompulzivní porucha, panická porucha, generalizovaná úzkostná porucha nebo posttraumatická stresová porucha. V samotném závěru studie stojí: „Experimentální nálezy u lidí podporují předklinické nálezy a také naznačují nedostatek anxiogenních účinků (vyvolávajících úzkost), minimální sedativní účinky a vynikající bezpečnostní profil.“

Jak je důležité dávkování CBD?

Některé výzkumy zdůrazňují účinnost kanabidiolu při léčbě konkrétních problémů v závislosti užité na dávce. Studie na potkanech z roku 1990 prokázala, že pro zmírnění úzkosti je účinnější 2,5–10 mg CBD na kilogram váhy, než například vyšší dávky okolo 25 mg na kilogram váhy. S totožnými výsledky přišli vědci v roce 2018 při testování užívání CBD u lidí trpících úzkostnou poruchou. Ke zlepšení došlo ve všech případech za použití dávky 300 mg, nicméně stejného zlepšení nebylo dosaženo při snížení, nebo zvýšení této dávky.

Všechny údaje naznačují, že velikost dávky souvisí s účinností, proto je u pacientů nutné analyzovat všechny symptomy a následně tomu přizpůsobit dávku. Ke zmírnění psychotických stavů tak velmi pravděpodobně bude potřeba vyšší dávky (cca 800–1000 mg na den). Naopak pro zmírnění úzkosti, deprese či stresu bude zapotřebí dávku podstatně snížit (cca 200–400 mg na den).

Dodržujte bezpečnost

Schizofrenie zůstává pro odborníky stále trochu záhadou. Vždy je zapotřebí konzultovat každý krok s lékařem, který stanoví vhodnou léčbu. Žádný pacient by neměl brát CBD jako náhradu za běžně předepisované léky. V budoucnu bychom se mohli dočkat relevantnějších výsledků v této oblasti výzkumu.


Zdroj titulní fotografie: unsplash.com (autor: Camila Quintero Franco)

Zdroj zmíněných studií: 

1982:

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/6285406/

2008: 

https://jamanetwork.com/journals/jamapsychiatry/fullarticle/2697762

Shrnutí:

https://www.psychiatrictimes.com/view/understanding-relationship-between-cannabidiol-and-psychosis-clinical-issues

Deprese:

https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0278584618301167?via%3Dihub

Stres:

https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fimmu.2018.02009/full

Úzkost:

https://link.springer.com/article/10.1007/s13311-015-0387-1

Dávkování:

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30328956/

Zboží k článku

  • Články z kategorie Léčebné využití mají pouze informační charakter. Nemají za cíl vybízet k pěstování ani šíření konopí jako drogy, ale vytvářet osvětu léčebného konopí.

Vydáno: 09/01/20
(Aktualizováno: 08/30/20)