Využití CBD oleje při léčbě aterosklerózy

Ateroskleróza: Definice, příčiny a příznaky

Když se člověk narodí, jeho tepny mají dokonale hladké stěny, což umožňuje krvi bez problémů protékat. S přibývajícím věkem však přirozeně tuhnou a dochází k usazování plaků složených z tukových buněk, cholesterolu, vápníku či koagulovaných červených krvinek. Tyto nahromaděné usazeniny po čase oxidují, tuhnou a vytváří zánět. Ateroskleróza je tedy kornatění cév – jinými slovy, zúžení cév vzniklé nahromaděním usazenin. Vzhledem k tomu, že krev nemůže patřičně proudit takto poškozenými cévami, kyslík a živiny se nemohou dostat do specifických částí vašeho těla. Zánět je obrannou funkcí vašeho systému, proto se imunitní buňky pustí do řešení problému, který tkví v usazování látek v cévách. Problém nastává, když se zánět začne šířit po celém těle. 

Při onemocnění aterosklerózou nastávají tyto tělesné změny:

• Omezení pružnosti tepenných stěn

• Ve stěnách tepen se začínají objevovat praskliny

• Imunitní buňky se množí v poškozených místech

Ateroskleróza neboli kornatění tepen je jednou z poměrně častých nemocí, je spojena zejména s přibývajícím věkem, nicméně častou příčinou vzniku je také špatná životospráva; zdroj foto: share.upmc.com

Příznaky aterosklerózy

Kornatění cév je dlouhodobým procesem, tudíž není prakticky možné zjistit, že se nacházíte v počáteční fázi tohoto onemocnění a hrozí vám nějaké nebezpečí. To zjistíte zřejmě až v momentě, kdy dojde k ucpání nebo zúžení tepny, což se projeví v dané části vašeho těla, která bude ochuzena o kyslík a další živiny. Sraženina může vést k infarktu nebo ischemické mrtvici neboli cévní mozkové příhodě. Některé z následujících příznaků vám mohou napovědět, že trpíte aterosklerózou:

• Tlak nebo bolest na hrudi

• Bolesti nohou při chůzi

• Selhání ledvin

• Vysoký krevní tlak

• Slabost nebo ztráta citlivosti končetin

• Vady řeči

• Pokles obličejových svalů

• Dočasná ztráta zraku u jednoho oka

Příčiny vzniku aterosklerózy

Ateroskleróza má mnoho příčin, které zahrnují kromě vnějších faktorů také genetiku. Odborníci jsou schopni rozpoznat jisté genetické ukazatele predikující riziko vzniku kornatění cév. Tyto specifické geny mají vliv na metabolismus tuků, produkci cholesterolu nebo regulaci hladiny cukru v krvi. Existuje mnoho hypotéz, jak k tomu dochází a vědci stále pracují na odhalení všech možných příčin. Prozatím se většina z nich přiklání k tomu, že oxidační poškození vede k poničení tepenných stěn. Ve vzniklých prasklinách se následně začne usazovat cholesterol – tělo se tak snaží vyrovnat s poškozením. Zde přichází na řadu tukové buňky, vápník a další látky, které se hromadí na usazeném cholesterolu. Sraženina nabývá větších rozměrů, což vede ke zúžení tepny. 

Mezi nejčastější příčiny patří:

• Vysoký krevní tlak (hypertenze)

• Kouření nebo užívání návykových látek

• Cukrovka a inzulínová rezistence

• Nadměrná hladina lipidů (tuků) v krvi

• Genetické predispozice

• Nedostatek fyzické aktivity

• Vysoký cholesterol

• Špatné stravování

• Zánětlivá onemocnění

• Obezita

• Stáří

Vysoká hladina cholesterolu v těle, může být jednou z předních příčin vzniku aterosklerózy; zdroj foto: austinthyroid.com

Riziko vzniku dalších onemocnění

Nebezpečí, které s sebou přináší ateroskleróza, je vždy závislé na konkrétním místě, v němž dochází k poškození. Pokud jsou například zúženy tepny v srdeční oblasti, může to vést k onemocnění koronárních tepen. To souvisí s vyšším rizikem infarktu nebo srdečního selhání. Kornatění krčních tepen ohrožuje mozek, který je jejich prostřednictvím zásobován krví. V některých případech to vede až k cévní mozkové příhodě či přechodnému ischemickému záchvatu. 

Vaše dolní část těla a končetiny jsou závislé na dodávce krve periferními tepnami, jejichž nesprávná funkce zastavuje cirkulační proces. Typickým projevem bývá ztráta citlivosti, přičemž postižený není schopen rozeznat extrémní teplo nebo chlad – zvyšuje se tak riziko vzniku popálenin a omrzlin. Ve vzácných případech se dokonce může vyskytnout gangréna neboli odumírání tkání.

Ve stěnách tepen se mohou vytvářet boule, a to kdekoliv po těle. Tento jev je známý jako Aneurysma, přičemž mnohdy není nijak rozpoznatelný. V ojedinělých situacích pacient cítí pulzující bolest v postiženém místě, což značí vzrůstající problém, který může vést až k prasknutí tepny. Vnitřní krvácení způsobené prasklou tepnou je život ohrožující a jeho následky bývají často nedozírné. Opět se jedná o sraženinu, jejíž uvolnění by mohlo zablokovat průtok krve ke konkrétním částem těla. 

Ateroskleróza je schopna zúžit cévy dopravující krev do ledvin, čímž anuluje jejich funkci a hrozí jejich selhání. Ledviny, jak známo, filtrují odpadní látky, které následně pomáhají vylučovat z těla ven. Omezení jejich činnosti přirozeně nutí tělo hromadit nežádoucí látky, což se může negativně podepsat na vašem zdraví. Kornatění cév se může týkat jakékoliv části v těle, takže de facto dokáže ovlivnit každý orgán nebo tkáň.

Jestliže je vlivem kornatění tepenných stěn postižen přívod krve (potažmo kyslíku a živin) do srdce, zvyšuje se riziko vzniku infarktu. Příznakem mohou být typické bolesti či těžkost na hrudi; zdroj foto: pixabay.com (autor: Pexels)

Běžné způsoby léčby

Máte-li pocit, že se u vás projevují některé příznaky onemocnění, které jsme popisovali výše, neváhejte navštívit lékaře. Pakliže aterosklerózu začnete řešit včas, můžete tak předejít závažnějším komplikacím. K diagnóze vede řada vyšetření, která zahrnují měření krevního tlaku, hladiny cholesterolu v krvi, míry zúžení cév atd. Prvním doporučením vašeho lékaře pravděpodobně bude změna životního stylu, která zahrnuje:

• Pravidelné cvičení

• Správné stravování

• Omezení (či odvykání) kouření

• Minimalizování stresových faktorů

• Udržování zdravého životního stylu

• Vyhnutí se alkoholu

Léky na aterosklerózu

Doktoři mají k dispozici nepřeberné množství léků, přičemž vždy záleží na dané situaci a na konkrétních potížích toho kterého pacienta. Zpravidla bývají předepisovány medikamenty napomáhající snižovat hladinu cholesterolu nebo krevní tlak. Aby se předešlo vzniku sraženiny, mimo jiné bývají naordinovány také léky klopidogrel a aspirin. Jejich vedlejší účinky jsou pacientům dobře známy, a to je důvod, proč se snaží vyhledat i jiné metody léčby. Pro představu – klopidegrol je spojován s nežádoucími vedlejšími účinky, jako je nevolnost, závratě, křeče, bolest hlavy, krvácení z nosu, zácpa, průjem, bolest žaludku apod.

Chirurgický zákrok jako poslední záchrana

U nejtěžších případů je nutná operace, aby nedošlo k úmrtí nebo vážným zdravotním následkům. Podle typu aterosklerózy bývá zvolen druh chirurgického zákroku. Kupříkladu u kornatění srdečních cév lékař provede tzv. perkutánní koronární intervenci (PCI), při které otevře blokované či zúžené tepny. Cílem je zajistit správný průtok krve, přičemž někdy bývá do tepny zavedena síťová trubice a tepna se nechává otevřená. Mezi další možnosti zákroků patří koronární bypass (CABG) anebo karotická endarterektomie. Chirurgický zákrok je extrémním řešením v krajních mezích, k němuž by v ideálním případě vůbec nemuselo dojít. 

Není mnoho dalších alternativních metod, jak předejít vzniku aterosklerózy, popřípadě zmírnit její příznaky. Vědci v posledních letech však naznačují, že určitý potenciál by mohlo přinášet CBD, též známé jako kanabidiol – jedna z látek nacházejících se v rostlinách léčebného konopí.