Potenciál CBD při léčbě poruch štítné žlázy

Štítná žláza produkuje hormony ovlivňující spoustu orgánů a procesů v lidském těle. Pokud nefunguje správně, může to významně ovlivnit každodenní aktivity člověka, přičemž až 60 % pacientů vůbec netuší, že trpí touto poruchou. Může být poměrně obtížně rozpoznatelné, zda se jedná o onemocnění štítné žlázy, proto se dnes podíváme na jednotlivé příznaky a také na to, jakým způsobem by mohlo CBD pomoci při léčbě.

Funkce štítné žlázy

Tuto žlázu motýlovitého tvaru byste našli v přední části krku, pod hrtanem. Štítná žláza je součástí endokrinního systému, jehož funkcí je tvorba, ukládání a distribuce hormonů do mnoha částí těla. Jedná se zejména o dva důležité hormony – T4 (tetrajodtyronin) a T3 (trijodtyronin), jejichž úkolem je řídit metabolismus a určovat, jak budou buňky využívat energii. Kromě toho ovlivňuje několik procesů souvisejících se srdeční frekvencí či teplotou těla. Správná činnost metabolismu jako takového je důležitá pro řízení hmotnosti, regulaci nálady, stabilizaci duševní rovnováhy a udržování fyzické úrovně. Štítná žláza rovněž přeměňuje přijímanou potravu na energii.

Poruchy štítné žlázy postihují častěji ženy než muže, nicméně není to pravidlem. Pojďme se na podívat blíže na konkrétní typy.

Poruchy štítné žlázy

Štítná žláza je co by orgán náchylná na nedostatek některých látek, jako je zinek nebo jód, případně na specifické látky znečišťující prostředí. Rozlišujeme dva základní typy poruch, a to hypertyreózu (nadměrnou funkci) a hypotyreózu (nedostatečnou funkci). V některých případech může imunitní systém zaútočit na štítnou žlázu, čímž způsobí autoimunitní onemocnění známé jako Hashimotova tyreoiditida a Gravesova choroba. To se děje hlavně v případě, kdy imunitní systém funguje nesprávně.

1. Hypertyreóza

Již ze samotného názvu je patrné, že se jedná o stav, kdy dochází k nadměrné funkci (hyperaktivitě) štítné žlázy. Statistiky uvádí, že toto onemocnění postihuje přibližně 1 ze 100 žen, u mužů se objevuje jen velmi zřídka. Existuje několik faktorů, které mohou hypertyreózu způsobovat – například špatná funkce imunitního systému, zánět štítné žlázy nebo nádor vylučující přebytečné hormony. 

Ve hře jsou také další faktory, které prozatím nejsou zcela probádané. Vzhledem k tomu, že častou příčinou je nadměrná aktivita imunitního systému, měli bychom se vydat směrem regulace jeho činnosti. Jedna z nejčastějších forem hypertyreózy je nemoc zvaná Gravesova choroba, při níž bývá produkováno příliš mnoho hormonů štítné žlázy. Nepříliš ojedinělým příznakem tohoto onemocnění je vyboulení očí.

Mezi hlavní příznaky hypertyreózy patří:

  • rychlé hubnutí 

  • zvýšená srdeční frekvence nebo arytmie

  • únava, nebo naopak nespavost

  • změny v menstruačním cyklu

  • pocity tepla a nadměrné pocení

  • třes svalstva

  • úzkost

  • průjem apod.

Specifickým příznakem hypertyreózy je výrazné vyboulení očí, které se sice neobjevuje u všech nemocných, nicméně je poměrně častéSpecifickým příznakem hypertyreózy je výrazné vyboulení očí, které se sice neobjevuje u všech nemocných, nicméně je poměrně časté; zdroj foto: healthand.com

2. Hypotyreóza

Tento typ onemocnění souvisí s nedostatečnou aktivitou štítné žlázy, ať už se jedná o produkci hormonů či jejich distribuci a ukládání v potřebných částech. Přesné příčiny nejsou známé, ale pravděpodobně se jedná o kombinaci vnějších faktorů a genetických predispozic. Také se může objevit jako výsledek léčby výše uvedené hypertyreózy, která vede ke snížení tvorby hormonu ve štítné žláze. Nejčastější příčinou hypotyreózy je autoimunitní nemoc známá jako Hashimotova tyreoiditida, při níž bývá štítná žláza napadena chronickým zánětem – vlastní imunitní systém napadá její buňky.

Nakonec může být způsobena nedostatečným přísunem některých důležitých látek, jež jsou zapotřebí pro správnou činnost štítné žlázy, jako je zinek nebo selen. Častým příznakem je také nedostatek jódu. Zvýšené riziko výskytu hypotyreózy hrozí ženám starším 60 let, které mají navíc v rodině někoho s tímto onemocněním; popřípadě také lidem, kteří podstoupili ozařování krku.

Typické příznaky hypotyreózy jsou:

  • nepravidelný menstruační cyklus
  • zácpa, nevolnost

  • chraplavý hlas

  • zvětšená štítná žláza

  • suché vlasy a pokožka, ekzémakné apod.

Při hypotyreóze může podobně jako při hypertyreóze,docházet k viditelnému zduření oblasti krku, ne však vlivem zvětšení žlázy samotné, ale tvorbou tzv. uzlíků.(viz.foto)
Při hypotyreóze může podobně jako při hypertyreóze,docházet k viditelnému zduření oblasti krku, ne však vlivem zvětšení žlázy samotné, ale tvorbou tzv. uzlíků.(viz.foto); zdroj foto: makatimed.net.p

Standardní metody léčby

Při léčbě hypertyreózy se dává nejprve přednost lékům snižujícím produkci hormonů štítné žlázy – takzvané tyreostatika. Ty bývají zpravidla doplňovány betablokátory snižující srdeční frekvenci. Pokud nezaberou standardní léky, přistupuje se většinou k operačnímu zákroku, při němž bývá odstraněna celá štítná žláza. Pacient je po zbytek života odkázaný na přijímání hormonů formou tablet. Tento krok může být hrozbou pro hlasivky, které mohou být při operaci poškozeny. Dnes se již velmi zřídka používá technika podávání jódu pacientovi, díky čemuž se lékař snaží docílit snížení tvorby hormonů štítné žlázy.

Hypotyreóza se vyznačuje nedostatečnou produkcí hormonů štítné žlázy, proto její léčba spočívá v užívání chybějících hormonů, a to prostřednictvím léků jako tyroxin, trijodtyronin nebo tyreostimulační hormon. Rovněž se doporučuje konzumovat potraviny bohaté na jód, avšak naopak se vyhnout brokolici, květáku a živočišným tukům. Omezení nadměrné fyzické i psychické zátěže je v tomto případě také na místě.

Rizika neléčení štítné žlázy

Pokud není porucha štítné žlázy léčena, hrozí újma na zdraví. V případě hypertyreózy může dojít k fibrilaci síní, potažmo srdeční zástavě. U pacientů, kteří nepodstoupí léčbu, se zpravidla objevuje řídnutí kostí, oční problémy, zarudnutí a otoky kůže – v nejhorších případech může onemocnění vést až k deliriu. Neléčená hypotyreóza u pacienta může zapříčinit zvětšenou štítnou žlázu, problémy s polykáním, srdeční chorobu, deprese, sníženou citlivost a brnění končetin, ospalost, letargii či neplodnost. Žádný z uvedených zdravotních problémů není nijak příjemný, některé jsou dokonce život ohrožující.

Jak ovlivňuje endokanabinoidní systém štítnou žlázu?

Endokanabinoidní systém (ECS) byl objeven teprve před necelými 30 lety. Jeho nejdůležitější úlohou je takzvaná homeostáza – tj. udržování rovnováhy na buněčné úrovni. Zjednodušeně by se dalo říci, že tím ovlivňuje celou řadu procesů a mechanismů v těle, včetně produkce hormonů. Lidské tělo si vytváří přirozené látky, endokanabinoidy, které reagují v ECS, čímž se přímo podílejí na ovlivňování tělesných funkcí. Obdobný efekt mají také kanabinoidy obsažené v rostlinách léčebného konopí (CBD konopí), jako je CBD. 

Již v roce 2015 byla potvrzena přítomnost kanabinoidních receptorů (CB1 a CB2) v buňkách štítné žlázy. Přestože prozatím není k dispozici výzkum na lidech, časopis European Journal of Endocrinology v roce 2002 publikoval studii zabývající se kanabinoidními receptory CB1 ve štítné žláze u hlodavců. Kromě uvolňování hormonů štítné žlázy mělo CBD vliv na samotnou aktivitu těchto látek. Časopis Endocrine Reviews poukázal na endokanabinoidní receptory v mozku, které vysílají signály k zahájení činnosti žlázy. Kanabidiol by tak mohl ovlivnit její správnou funkci.

Jedna ze studií došla k závěru, že kanabidiol by mohl ovlivnit správnou funkci štítné žlázy, jelikož endokanabinoidní receptory v mozku, vysílají signály k zahájení činnosti žlázy, a tak dochází k regulaci funkceJedna ze studií došla k závěru, že kanabidiol by mohl ovlivnit správnou funkci štítné žlázy, jelikož endokanabinoidní receptory v mozku, vysílají signály k zahájení činnosti žlázy, a tak dochází k regulaci funkce; zdroj foto: healthand.com

Nedostatečný výzkum

Opravdu přínosná studie zaměřená na toto téma prozatím nebyla provedena, avšak pevně věříme, že je pouze otázkou času, než se vědci pochlubí s novými objevy. Řecká studie z roku 2015, jež byla zveřejněna v časopise BioMed Research International, naznačuje, jaký přínos by mohlo mít CBD u pacientů s nádorem štítné žlázy. V jedné její části stojí: „ …kanabinoidní receptory CB, zejména receptory CB2, mohou interferovat s molekulárními cestami podílejícími se na maligní transformaci štítné žlázy a lze je považovat za potenciální terapeutické cíle pro potlačení progrese nádoru.“

CBD při léčbě štítné žlázy

Výzkumy z této oblasti jsou omezené, nicméně už samotná přítomnost kanabinoidních receptorů ve štítné žláze, hypofýze a hypotalamu naznačuje, že ECS hraje velkou roli v ovlivňování produkce i aktivity hormonů. Poruchy štítné žlázy úzce souvisí s vyčerpáním nadledvin, které musí díky kolísání hormonů více pracovat. Nadledviny obsahují receptory CB1, díky kterým by se mohla jejich funkce dostat do rovnováhy. Některé studie dokazují schopnost kanabinoidů potlačovat nadměrnou aktivitu štítné žlázy, za což vděčíme jejich interakci s endokanabinoidním systémem. Podívejme se teď konkrétně na některé vlastnosti CBD, jež by mohly být při léčbě poruch štítné žlázy využitelné.

CBD pomáhá stabilizovat chuť k jídlu

Druhý popisovaný typ poruchy štítné žlázy – hypotyreóza – je spojen s nadměrnou chutí k jídlu, což zpravidla vede k přibírání na váze, někdy až k obezitě. V roce 2018 vyšla studie v časopise Journal of Molecular Sciences, v níž vyšlo najevo, že CBD umí usměrňovat specifické látky, které mají schopnost blokovat či přechodně deaktivovat receptory CB1. Ve zkratce se dá říci, že právě tyto receptory jsou u některých z nás typickým spouštěčem nadměrné konzumace jídla. Starší studie z dubna roku 2012 poukázala na sníženou chuť k jídlu u potkanů užívajících kanabidiol. Na pozoru by se měli mít pacienti trpící prvním typem poruchy štítné žlázy – hypertyreózou – u těch bývá zaznamenán opačný problém, tedy úbytek na váze. V budoucnu se snad dočkáme relevantních výzkumů provedených na lidech.

Protizánětliv vlastnosti CBD zamezují nepřiměřené reakci imunitního systému a zbytečně vyvolanému zanětu, čímž, mimo jiné, imunitu přirozeně posilují, jak proti vlastním útokům, tak napadení vnějšími nepřáteli
Protizánětlivé vlastnosti CBD zamezují nepřiměřené reakci imunitního systému a zbytečně vyvolanému zanětu, čímž,  mimo jiné, imunitu přirozeně posilují, jak proti vlastním útokům, tak napadení vnějšími "nepřáteli"; zdroj foto: urgentmednetwork.com

CBD dokáže posílit imunitní systém

Jak již bylo zmiňováno, endokanabinoidní systém ovlivňuje spoustu mechanismů a procesů v lidském těle, imunitní systém nevyjímaje. Kanabinoidní receptory CB1 a CB2 se nacházejí mimo jiné také zde, přičemž CB2 receptorů je v těchto místech několikanásobně více. Kanabidiol může podporovat buněčnou smrt, čímž zamezí rozvoji onemocnění, jakým je například rakovina, při níž dochází k rychlému buněčnému růstu.

Protizánětlivé účinky CBD jsou známé již celá tisíciletí ve všech koutech planety, o čemž svědčí mnohé dochované prameny. Když se v našem organismu vyskytne hrozba, tělo spustí obrannou reakci – zánět. Zdá se, že zánět je vlastně pozitivním projevem, nicméně problém nastává ve chvíli, kdy pozorujeme takzvanou hyperaktivitu imunitního systému. Ta se projevuje vznikem a šíření zánětu i v momentě, kdy to není zapotřebí. CBD může zpomalit šíření zánětu, pokud jej skutečně není zapotřebí.

CBD může snižovat krevní tlak

Hypertyreóza se vyznačuje zvýšeným krevním tlakem a srdeční arytmií. Studie z roku 2017 prokázala schopnost CBD potlačit kolísání krevního tlaku, zejména ve stresových situacích. Nejlépe na tom byli účastníci, kteří užívali CBD před i po stresové události, tudíž je namístě zvážit metodu mikrodávkování. Denní doporučená dávka bývá rozdělena na několik mikro dávek, které bývají užívány v průběhu celého dne. Někteří odborníci diskutují o vyšší účinnosti při rozdělování dávek na několik menších. 

CBD napomáhá snižovat nejen krevní tlak, ale také hladinu cholesterolu. Vědci potvrzují, že kanabidiol snižuje neprůchodnost tepen. Nesmíme zapomenout na to, jak CBD umožňuje regulovat množství cukru v krevním oběhu. Opět je třeba zmínit, že u jednotlivých poruch štítné žlázy jsou příznaky často odlišné nebo rovnou protichůdné. U hypotyreózy tak může být snížení krevního tlaku naopak na škodu. 

CBD může potenciálně pomoci i s dalšími příznaky poruchy štítné žlázy. Mezi některé jeho využitelné vlastnosti patří:

  • zmírnění depresivních a úzkostných stavů

  • uvolnění svalstva

  • zkvalitnění spánku

  • tlumení bolesti

  • regulace tvorby kožního mazu

CBD může snižovat krevní tlak, což ocení spíše pacienti s hypertyreózou. Naopak pro pacienty s hypotyreózou tato vlastnost není tak užitečná, jelikož již tak většinou trpí nízkým tlakem
CBD může snižovat krevní tlak, což ocení spíše pacienti s hypertyreózou. Naopak pro pacienty s hypotyreózou tato vlastnost není tak užitečná, jelikož již tak většinou trpí nízkým tlakem; zdroj foto: cfah.org

Dávkování a nejlepší způsob užívání

Ačkoliv některé netradiční způsoby užívání mohou znít zajímavě, stále je nejúčinnější metodou CBD olejtinktura nebo CBD extrakt s plným spektrem. Jednak obsahuje kromě kanabinoidů také terpeny či flavonoidy, jednak je tato forma nejlépe vstřebatelná. Biologická dostupnost se tu pohybuje poměrně vysoko, což znamená, že se vám do krve dostane velké procento účinných látek. Stanovení optimální denní dávky je závislé na mnoha faktorech, včetně míry závažnosti vašich příznaků. Zpravidla bývá doporučováno výše zmiňované mikrodávkování, díky němuž můžete sledovat drobné změny, vyhnout se tak jakýmkoliv vedlejším účinkům a využít dlouhodobého účinku látek. 

CBD olej v požadovaném množství (ideálně například metodou mikrodávkování) aplikujte pod jazyk, kde ho nechejte asi 20 vteřin vstřebávat.
CBD olej v požadovaném množství (ideálně například metodou mikrodávkování) aplikujte pod jazyk, kde ho nechejte asi 20 vteřin vstřebávat.

Bezpečnost a konzultace s lékařem

Nesmíte zapomenout, že CBD nenahrazuje standardní léky předepisované vaším lékařem, jedná se spíše o doplňkovou možnost léčby. Před prvním (a každým dalším) krokem se proto poraďte s lékařem či odborníkemVedlejší účinky kanabidiolu jsou zanedbatelné, přičemž většinou jsou hlášeny projevy jako ospalost nebo průjem. Vedle užívání léků ideálně přizpůsobte váš životní styl, stravování a další okolnosti, abyste příznaky poruchy zmírnili. Výzkumy jsou opravdu strohé nebo irelevantní, takže si budeme muset počkat na to, s čím vědečtí pracovníci v budoucnu přijdou. Jistě půjde o přelomová zjištění, díky nimž se pacientům alespoň mírně uleví.

Zdroj titulní fotografie: flourishln.com.au

Zdroje zmíněných studií a výzkumů: 

Endocrine Reviews:

https://academic.oup.com/edrv/article/27/1/73/2355171

2002:

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/12153749/

2015:

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4619873/

Zboží k článku

  • Články z kategorie Léčebné využití mají pouze informační charakter. Nemají za cíl vybízet k pěstování ani šíření konopí jako drogy, ale vytvářet osvětu léčebného konopí.

Vydáno: 09/15/20
(Aktualizováno: 09/14/20)