Fotoperioda vs. samonakvétací odrůdy: Jak se liší?

Poměrně dlouho se v popředí zájmů držely odrůdy typu “fotoperioda”, které jsou závislé zejména na správných světelných cyklech, o čemž si povíme již za moment v dalších odstavcích. V poslední době se ale stávají stále více populárními samonakvétací odrůdy léčebného konopí, které s sebou přinášejí řadu výhod. Jaké zásadní rozdíly mezi těmito dvěma typy konopí jsou? Kterou odrůdu zvolit a proč? Právě toto je tématem dnešního článku, tak pojďme na to…

Základní rozdíly, aneb na co si dát pozor

1. Světlo vs. čas

Hned prvním a zásadním rozdílem je světlo, konkrétně tedy správně nastavené a dodržované světelné cykly, které jsou při pěstování fotoperiodických odrůd naprosto klíčové. Ještě pár let dozadu, byly fotoperiody takřka jedinou možností, jak rostliny léčebného konopí pěstovat. Bylo tak zapotřebí dostatečné množství zkušeností a pečlivosti. 

Outdoor pěstování 

Jak jsme již zmínili, fotoperiody jsou v různých životních fázích závislé na odlišných typech a síle světla, potažmo slunečního svitu. V případě pěstování fotoperiodickách rostlin se tedy jeví mnohem snadnější venkovní pěstování, kde jsou tyto změny intenzity a délky slunečního svitu, řízené přírodou.

Indoor pěstování

Naproti tomu vnitřní pěstování si vyžaduje značnou přesnost při změně světelných cyklů, jelikož právě na tomto faktoru, je závislý celkový vývoj rostliny, až po konečnou sklizeň. Je důležité dbát nejen na světlo a jeho správný typ, ale také ideální délku tohoto svitu. Změnou světelných podmínek se obvykle tzv. “přepíná na květ”, kdy je rostlina uvedena z vegetativní (růstové) fáze do fáze kvetení. 

Při vegetativní fázi se obvykle osvětluje 18 hodin každý den, což podněcuje dostatečnou fotosyntézu, díky které se energie rostliny přenáší i do stonků a listů. Po přepnutí na květ se světelný cyklus mění na 12 hodin světla a 12 hodin tmy. Toto fotoperiodickým rostlinám signalizuje, že je čas zahájit reprodukci, energie se tak přesouvá do vrcholů rostlin, kde se vyvíjejí květy. 

A jak je to u samonakvétacích odrůd? 

Úplně jinak. Ve zkratce lze říci, že autoflower (samonakvétací) typy konopných rostlin se světlem a jeho intenzitou, či délkou vůbec neřídí. Jejich životní cyklus, tedy i jeho jednotlivé fáze, jsou řízeny genetikou těchto rostlin. Jejich genetická výbava obsahuje informaci, kdy je správný čas přejít do fáze kvetení, což je oproti fotoperiodám značnou výhodou. Taktéž je třeba říci, že samonakvétací odrůdy dosahuje vrcholu svého životní cyklu o poznání dříve, než jiné typy kultivarů. 

Fotoperiody jsou závislé na správném světelném cyklu, na ten je potřeba dbát zejména při indoor pěstování

2. Velikost květů vs. celková úroda

Toto porovnání je poněkud složitější. Každý typ rostlin má svá pro a proti. Proto bude lepší shrnout si jejich vlastnosti spojené s květy a úrodou přehledně, tedy v bodech. 

Fotoperioda: 

• Delší doba růstu, zajišťuje dostatečnou sílu rostliny, díky které jsou květy poměrně velké a dosti kvalitní

• Velké květy = obvykle vyšší výnos

• Při špatném pěstování, péči a světelných podmínkách jsou květy malé, nekvalitní, jejich terapeutické využití je tak minimální

Samonakvétací: 

• Pakaliže zvolíte odrůdu s kvalitní silnou genetickou výbavou, není důvod obávat se nezdaru. Květy těchto typů rostlin, jsou obvykle bohaté na kanabinoidy (CBD, CBG, CBC i stopové množství THC) s možnými terapeutickými účinky

• Kratší růstová fáze může mít v malém množství případů za následek slabší rostliny, které nemají dostatečnou energii pro vývoj kvalitního květenství (NENÍ to však pravidlem, vždy záleží na kvalitní genetice semen - volte např. Pyramid Seeds, Seedstockers, Cannapio a řada dalších)

• V případě nekvalitní genetiky = pravděpodobnost slabšího výnosu

UPOZORNĚNÍ: v ČR je možné pěstovat s omezením do 100 hekratů druhy konopí s obsahem THC do 0.3%. Pro konopí nad tento obsah THC je potřeba povolení. Lze volit z druhů technických druhů, nebo CBD odrůdy zapsané v evropské knize odrůd.

Samonakvétací genetika Cannapio Calm

Jakou metodu pěstování a péče zvolit? 

1. Odrůdy typu “fotoperioda”

Jak jsme již zmínili výše v článku, fotoperiody jsou velice úzce spojeny se správnými světelnými podmínkami. Není to však jen a pouze světlo, na čemž jsou závislé. Tyto typy rostlin vyžadují v různých fázích životního cyklu, také odlišnou péči, a to zejména při zálivce a hnojení. 

Během vegetativního růstu si rostliny žádají poměrně vysoké množství dusíku. Tento prvek jim pomáhá s vývoj kvalitních a silných stonků, větví i listů. Neměli byste opomenout ani dostatečný přísun draslíku a fosforu, který rostliny nejlépe příjímají kořeny a využívají je zejména při tvorbě květů. Tyto tři prvky dusík (N), fosfor (P) a draslík (K), jsou pro celkové prospívání naprosto zásadní. Při výběru správného hnojiva tedy vždy hledejte označení NPK.

2. Samokvetoucí odrůdy

Samonakvétací odrůdy naproti tomu, představují téměř nenáročnou rostlinu. Z hlediska péče vyžadují skutečně o poznání méně pozornosti a času, než-li fotoperiodické rostliny konopí. Za tento fakt vděčí své genetice, v níž se skrývá jeden ze základních 3 kmenů konopných rostlin, a sice rostlina typu ruderalis. Ta je celkově velmi houževnatá a jen tak něco, ji neskolí. S nadsázkou bychom mohli říci, že to jsou dosti samostatné rostliny.

Pěstovat je lze uvnitř i venku. Samonakvétací odrůdy mají vždy tendenci přizpůsobit se svému prostředí, tak aby zkrátka přežily. Velkou výhodou je také fakt, že autoflowers je možné začít pěstovat prakticky kdykoliv během roku, pakliže jsou alespoň minimálně příhodné podmínky. 

Pro samonakvétací odrůdy zvolte spíše vzdušné pěstební médium, díky tomu zajistíte rostlině a jejím kořenům snadný a rychlý rozvoj. Substrát by měl být tedy nejen lehký, ale také dostatečně bohatý na živiny, jedině tak může být rychle rostoucí rostlina dostatečně silná. 

Na rozdíl od fotoperiod, které vyžadují vysoké dávky NPK hnojiv zejména ve fázi růstu, samonakvétací odrůdy je zapotřebí hnojit ve všech životních fázích, avšak ve značně nižších dávkách. V tomto případě je skutečně méně, více. Pokud rostliny “přehnojíte”, může dojít k jejich spálení živinami, v nejhorším případě k úplnému úhynu.