Konopí po staletí v lidské kultuře

  • Konopí po staletí v lidské kultuře

Konopí provází lidskou kulturu již celá tisíciletí. Nejstarší záznamy uvádějí, že počátky využívání konopí sahají až do dob staré Babylonie. Ovšem největšího rozkvětu dosahuje díky Číně. Staří Číňané již kolem roku 3000 př.n.l. pěstovali konopí na vlákno, ze kterého vyráběli lana, rybářské sítě a tkaniny.

 

Vlákno se využívalo i na výrobu velmi trvanlivého papíru. Dochoval se dodnes spis (cca z let 1500-2000 př.n.l.) na kterém je záznam tehdejšího pěstování konopí v Číně. Konopí nebylo pěstováno pouze na vlákno, ale i na semena. Nejvíce se tehdy pěstovala rýře, ječmen, proso, sója a právě zmiňované konopí. Až později v 2.století př.n.l. bylo vystřídáno jinými výnosnějšími plodinami.

 

Indové se také pyšnili bohatými zkušenostmi s konopím. Pěstovali jej především pro získávání pryskyřice z květů, kterou používali pro výrobu hašiše. Tato tradice se dochovala dodnes a je využívána pro náboženské účely v Indii.

 

Starý Egypt a Řecko nemělo s konopím zkušenosti. Konopí nalezlo své využití i u Keltů, Vikingů, Thráků. Po celá staletí byla konopná vlákna velkým přínosem. Vyráběly se z nich především oděvy, obuv, plachtovina, lana, provazy, knihy, mapy, papírové bankovky, ložní prádlo, noviny a malířská plátna. Olej ze semen se používal pro výrobu všech možných barev, laků, ale i olejů na svícení. Naši předci věděli, že v semínkách je obsaženo vysoké procento bílkovin, proto se zahrnulo do jídelníčku jako jeden z hlavních zdrojů potravy.

 

Konopí v lékařství

Důležité místo zaobíralo konopí i v lékařství. V Číně ho používali k léčení zácpy, malárie, revmatismu, jako anestetikum a při menstruačních potížích. Lékaři v Indii zase pro léčbu žloutenky, lepry, anémie, tuberkulózy, astmatu, koliky, epilepsie, anorexie a na žaludeční nevolnosti. Češi si z listů dělali obklady na záněty a v kombinaci s octem a jalovcem na bolesti hlavy. Brazilci kouřili listy pro zklidnění a uspání. V současnosti se vyrábí konopné přípravky na léčbu rozstroušené sklerózy, onkologická onemocnění, na poruchy pohybového ústrojí,...). 

Léčebné účinky konopí

Konopí v české a moravské kultuře

Míní se, že konopí se do Čech dostalo ze Středomoří nebo z ještě vzdálenějších míst světa. Přesnější datum se také neví. Dle archeologických nálezů zbytků konopných semen z Klobouků u Brna, zde lidé používali konopí už v 8. století našeho letopočtu. Pravděpodobně se tu konopí vyskytovalo mnohem dřív, bohužel se nedochovaly žádné jiné stopy.

 

Prvořadé místo v Čechách a na Moravě zaujímalo při výrobě textilu hned vedle lnu a vlny. Pěstovalo se především v jižních Čechách a na Moravě, kde mělo vynikající podmínky pro pěstování. Vyšší polohy byly vhodné pro pěstování lnu. Samčí rostliny se sklízely o měsíc dříve než samičí, které se nechávaly dozrát. Samčí konopné stonky se po sklizni vložily na týden do vody kam nesmělo svítit slunce (proto se potoky osazovaly vrbami pro vrhání stínu). To se dělalo především proto, aby se dobře pracovalo s oddělováním dřevnaté hmoty od vlákna. Po týdnu se konopí propralo a dalo na slunce vyschnout.

 

Na podzim se sklidily i samičí rostliny. Svázaly se do snopů a nechali na poli vyschnout. Poté se rostliny pomocí hustých železných hřebenů zbavily semen a pak se vložily snopy do vody (i na víc než 3 týdny). Po procesu namočení následovalo opět sušení. Jelikož ale počasí na podzim není moc ideální, dosušovalo se uměle a to v pazdernách. Pazderna bylo stavení s pecí, často zde byli ubytováni chudí lidé z obce. Když se konopné stonky dosušily, přišla další etapa: lámání. Lámáním se oddělilo pazdeří od vláken a několika dalšími snadnými úpravami se získalo finální čisté vlákno připravené na výrobu textilu.

 

To byla řeč o vláknech, ale co dělali lidé se získanými semeny? Část semen se vylisovala pro jedlý olej, část pro olej na svícení, něco se dalo do zásob na osetí na další rok a část se využila jako potrava. Odpad (vylámané pazdeří) také nepřišel nazbyt. Použil se pro podestýlky dobytka nebo na izolaci staveb. A kořeny? Díky šikovným rukám uhlířů se zpracovaly na dřevěné uhlí.

 

Sklizeň konopného pole

Konopná kultura v Evropě

Do Evropy prorazilo konopí dvěmi cestami. Z jihu Ruska přes Litvu do severního Německa, Švédska, Holandska a Anglie. A pak z Persie po pobřeží Kaspického moře přes Tádžikistán do Řecka, Itálie, jižní Francie a nakonec do střední a západní Evropy.

 

Vláda Jindřicha VIII. sebou přináší první větší rozmach v oblasti pěstování konopí v Anglii. Za vlády Jindřichovi dcery Alžběty (od roku 1558) prudce vzrostl zájem o tuto rostlinu. Následně se dostává i do britských kolonií Nového světa. V Německu dosahuje největší slávy v 17. století. 

 

Konopí se díky popularitě svých vláken stalo v evropských zemích hlavní pěstovanou plodinou a to nejvíce v námořních velmocích.

 

Konopí v Africe

Hojně bylo využíváno jako rituální rostlina. Měla pomáhat překonávat etnické rozdíly mezi národy. Dodnes se v Kongu provádí rituál riamba. Místní domorodci věří, že je ochrání před fyzickou a duševní újmou. Na celém území Afriky se na stvrzení obchodu pokuřuje marihuana z metrové dýmky. 

 

 

 

30. léta 20. století přináší úplnou stagnaci v oblasti pěstování konopí. Začíná se preferovat bavlna, poté se vydá i zákon o konopí. Poukazuje se na omamné účinky, zneužívání konopí.

 

Současnost rozeznává dva typy konopí: technické a tzv. obyčejné. Technické se pěstuje na výrobu léčiv, mastí, parfémů, izolací, jako krmivo a další. Ztratilo své důležité postavení a navíc ho provází mnoho omezení ze strachu, že by bylo zneužito jako droga.

 

přidej komentář

Komentáře

Okomentuj příspěvek, přidej hodnotný komentář.

Přidat vlastní komentář