Dávkování hnojiva a stimulátorů

  • Dávkování hnojiva a stimulátorů

Jako jedna z prvních věcí nad kterou by se pěstitel měl zamyslet dřív, než se pustí do samotného sázení je otázka hnojiva a to jaké bude používat a kolik ho bude potřebovat. Na trhu je dnes k dispozici celá řada hnojiv a podpůrných přípravků a orientace v nich může být často nesnadná.


Proto se na dalších řádcích seznámíme s většinou nabízených přípravků a řekneme si o jejich dávkování a předpokládané spotřebě. 

 

 

 

 

Složení hnojiv

 

Všechna základní hnojiva obsahují stejné složky a to: dusík (nitrogenium), fosfor (phosphorus) a draslík (kalium). Tyto tři prvky se řadí mezi primární biogenní prvky. Mezi další látky obsažené v hnojivech patří: vápník, síra, hořčík, neboli tzv. sekundární biogenní prvky a poslední jsou stopové prvky: bór, chlór, mangan, železo, zinek, měď a molybden. 

 

 

Primární biogenní prvky

 

1) Dusík (N)

Při výrobě hnojiv se používá sloučenin dusíku, jelikož dusík sám o sobě je plynný prvek. Nejčastější sloučeniny jsou amoniak, močovina, dusičnan amonný, ..atd. Jako organický zdroj dusíku může být netopýří trus (guáno), ptačí trus, ale nalezneme jej i v chilském ledku (dusičnan sodný). Dusík je významným faktorem především pro růst rostlin. 

 

 

  • Rostliny s dostatkem dusíkatých látek poznáme podle toho, že mají velké zelené listy a rychle rostou. Je třeba ale dodávat i další potřebné látky aby rostliny neměly slabé stonky a nedocházelo k jejich lámání. 

 

  • Při nedostatku dusíkatých látek pozorujeme zpomalený růst a listy začínají žloutnout postupně od spodních pater výš. Žloutnutí způsobí nedostatečná schopnost rostliny vytvářet chlorofyl. A jak to můžeme napravit? Tím, že přidáme růstové stimulátory nebo netopýří trus. Zvýšené množství dusíku se podává v rozmezí 4-6 dnů

 

  • Bohužel ani nadbytkem dusíku rostlinám neprospějeme. Nadbytek se projeví zpomalením růstu kořenů a tmavnutím listů, které úplně zhnědnou a poté odpadnou. A jak tuto neplechu řešit? Propláchnutím pěstebního média a to takovým způsobem, že následující 3 dny se zálévá pouze vodou s upraveným pH.

 

 

 

2) Fosfor (P)

V přírodě se s ním setkáme pouze ve formě sloučenin. Je důležitou součástí molekul DNA a pohání v nich systém, který rozvádí energii uvnitř rostliny. Eliminací fosforu by v rostlinách neprobíhala ani fotosyntéza. 

 

 

  • Fosfor je potřebný pro růst rostlin a dále ovlivňuje výslednou velikost květů. Proto je třeba ho více dodávat v květové fázi. Každý květový stimulátor se vyznačuje vysokým obsahem fosforu. 

 

  • Nedostatek se projeví zpomaleným růstem stejně jako u dusíku. Zbarvení listů se mění ze zelené na červenou až fialovou. Řešení opět není nikterak složité. Je třeba připravit nový živný roztok s kompletní sestavou hnojiv. Toto platí pro hydroponické pěstování. Nebo přidat fosfor pomocí aditiv či postřiku (hydroponie a půdní substráty). Snížení pH roztoku by mělo být na 5,5-6,3.

 

  • Přehnojení fosforem je výjímečné neboť kyselejší prostředí v pěstebním médiu má schopnost poutat fosfáty. Pokud k němu i přesto dojde, projeví se sníženou schopností vstřebávat ostatní látky a to má za důsledek menší výnos rostlin a předčasné dozrávání. Pokud se podaří odhalit tento neduh je třeba postupovat stejně jako v případě přehnojení dusíkem. 

 

 

 

3) Draslík (K) 

V zemské kůře se jeho obsah pohybuje v rozmezí 2-2,4%. Uplatnění při výrobě hnojiv nejčastěji nachází oxid draselný

 

  • Významně zasahuje do procesu fotosyntézy a dýchání rostlin. Shromažďuje se v části rostliny která je obrácená směrem ke světlu. Draslík je též důležitý při látkové výměně sacharidů. Při nedostatku draslíku se zvyšuje obsah redukujících cukrů a tak dochází k blokaci kyseliny citronové. Jako důsledek tohoto porušení je tvorba tenčích stěn buněk, slabších pletiv a méně sacharidových rezerv. Účast draslíku je vyžadována během celého životního cyklu rostliny. Větší množství se přidává v období květu aby se vytvořily květy větší. 

 

  • Nedostatek draslíku se projevuje pomalu a poznáme to teprve tehdy, když začnou listy hnědnout a kroutit se dolů. Kromě toho se dají na listech pozorovat černé fleky. Pokud se tedy tak stane, je třeba přidat hnojivo obsahující draslík na 1,5 násobek běžné dávky (hydroponie). U půdních substrátů to lze řešit rozmícháním oxidu draselného s vodou a zalít. 

 

  • Nadbytek se těžko určuje. Je to stejné jako u fosforu jelikož to omezuje schopnost rostlin vstřebat ostatní prvky. Při nadbytku se sníží dávkování hnojiv přibližně na polovinu po dobu 3-5 dní.

 

 

 


Při nedostatku dusíku dochází ke žloutnutí listů


 

 

Sekundární biogenní prvky

 

1) Síra (S)

Podílí se na fotosyntéze a aktivitě enzymů a je součástí vitamínů B a thiaminu.

 

  • Přítomnost thiaminu je důležitá pro oxidaci ketokyselin. 

 

  • Při žloutnutí mladých lístků lze odhalit nedostatek síry. Také se projeví změnou zbarvení stonku, který chytá nádech do fialova. Řešení přináší snížení pH na 5,8-6 a zvýšení dávky hnojiva se sírou na 1,5 násobek běžné dávky v délce 3-5 dní. 

 

  • Opačný problém nadbytek síry způsobí neschopnost rostliny vstřebat další prvky. Díky tomu rostliny nedosáhnou obvyklé výšky a na listech jsou černé fleky. Je tedy třeba upravit hodnotu pH na 6 a po dobu 3 dnů pěstební médium proplachovat vodou

 

 

 

2) Vápník (Ca)

Rostlina vyžaduje přítomnost vápníku po celý svůj životní cyklus. V přírodě se nachází pouze ve sloučeninách. 

 

  • Vápník ovlivňuje propustnost buněk a buněčných membrán. Kladný význam má v detoxikaci jelikož se vyznačuje schopností vázat na sebe některé organické kyseliny.

 

  • Při jeho nedostatku může dojít k poruše kořenového systému. Poznat tento nedostatek můžeme podle zpomalené tvorby květů a také neobvykle tmavě zelené barvy listů. Pomoc lze nalézt v rozpuštění 1 lžičky hydroxidu vápenatého ve 4 litrech vody. 

 

 

 

3) Hořčík (Mg)

 

  •  Uplatnění nachází při tvorbě chlorofylu a také při neutralizaci toxických látek vyprodukovaných rostlinami. 

 

  • Nedostatek se pozná podle nepravidelných žlutých skvrn na listech a jejich kroucením směrem nahoru. Náprava je možná aplikací síranu hořečnatého kde se rozpustí 2 čajové lžičky v 10 litrech roztoku a jímž zaléváme 5-7 dní. K rychlejší nápravě přispěje i teplota 24°C ve dne a 18°C v noci. 

 

  • Přehnojení má za důsledek snížení vstřebávání ostatních prvků stejně jako v předešlých případech. Řešíme jako přehnojení dusíkem. 

 

 

 


Molekuly chlorofylu přeměňují sluneční energii na energii chemickou


  


Stopové prvky

 

Rostlinám stačí malé množství stopových prvků. Přesto jejich nedostatek se projeví, například u železa (Fe) žloutnutím listů směrem od stonku, u zinku (Zn) ztrátou zelené barvy listů, usycháním a kroucením a u manganu (Mn) listy žloutnou od stonku a objevují se na nich červené fleky. Nedostatek se napraví přidáním stopových prvků.

 

 

Chemická hnojiva

 

Vhodná jsou především pro indoor pěstování. Rostlinám dopřejí potřebné látky a navíc dávkování je velmi jednoduché. Pro hydroponii se doporučují ve vodě rozpustná tekutá hnojiva. Pevná hnojiva pro indoor nejsou nejlepší volbou, protože snadno může dojít k přehnojení a jejich odstranění není snadné. 

 

 

Organická hnojiva

 

Potřebné prvky pro tato hnojiva se získávají z přírodních zdrojů jako jsou humus, rašelina a různé typy trusu. Pevná organická hnojiva obsahují menší koncentraci potřebných prvků a proto je třeba užití většího množství v porovnání s tekutými hnojivy. U tekutých organických hnojiv se látky získávají z trusu, kostí, chilského ledku nebo uhelného dehtu. 

 

 

Použití hnojiv

 

Hydroponická hnojiva

Používá se vícesložkových tekutých hnojiv. Koncentrace hnojiva v zálivce bývá vyšší oproti pěstování v půdním substrátu protože hydroponické pěstební médium nemá žádné chemicky aktivní látky. 

 

Hnojiva pro půdní substráty

Půdní substrát již sám o sobě obsahuje jisté procento živin a to díky humusu, rašelině, ...atd. Je důležité vybírat taková hnojiva, která jsou přímo určená pro substrát. 

 

Hnojiva do kokosu

I pro tento typ pěstování byla vyvinuta speciální hnojiva. Pro maximální možný výsledek je tedy dobré sáhnout po hnojivu určeném pro kokosový substrát. 

 

Foliární hnojiva

Tento pojem je určen pro hnojiva jejichž aplikace probíhá postřikem. Živiny se nevstřebávají jako v případě předešlých hnojiv kořeny nýbrž prostřednictvím listů. Postřikem se podávají spíše jen doplňková hnojiva a přípravky na ochranu rostlin. 

 

 

Stimulátory

 

Řadíme je mezi doplňkové přípravky a rozdělujeme je na stimulátory kořenové, růstové, květové ale i vitamínové roztoky a další. Vezmeme-li v úvahu například kořenový stimulátor, tak zajisté oceníme jeho schopnost pomoci rostlině vstřebávat živiny již v zárodku kořenů. 

 

  •  peroxid vodíku- Kořenům dodá větší množství kyslíku. Velmi důležité je dodržet doporučené dávkování jinak by mohlo dojít ke zničení úrody! Osvědčené dávkování do živného roztoku je 5ml na 10 litrů. 

 

  •  fish emulsion- Obsahuje vysoké procento draslíku a fosforu a tím napomáhá k větším finálním výnosům květů. 

 

  •  phyt-amin- Jedná se o hormon který podporuje růst a květ. Při jeho použití je podpořena tvorba chlorofylu a rostliny obohatí o aminokyseliny, vitamíny a růstové a květové hormony. 

 

 

 

 

Dávkování všech produktů které jsme si v dnešním článku popsali závisí na výrobci. Proto před použitím je třeba si vždy pečlivě přečíst přiložený návod a dodržovat doporučené dávky!

 

U nás najdete jen kvalitní produkty za skvělé ceny! 

 

 

 

přidej komentář

Tip: Vyzkoušej průvodce pěstováním

Postupný návod na pěstování venku v květináči.
Řekneme ti vše podstatné, tehdy, když to budeš potřebovat. Zadej svůj email, pošleme ti pouze obsah průvodce. Pokud budeš chtít průvodce vyzkoušet, najdeš v něm i odkaz jak pokračovat dál a co budeš k pěstování potřebovat.

Komentáře

Okomentuj příspěvek, přidej hodnotný komentář.

Přidat vlastní komentář


  • Články z kategorie Pěstování mají pouze informační charakter. Nemají za cíl vybízet k pěstování ani šíření konopí jako drogy, ale vytvářet osvětu léčebného konopí.