Střevní Mikroflóra a Endokanabinoidní Systém

• Nové výzkumy zveřejněné během posledních pěti let nám odhalují důležitá fakta o bilionech bakteriálních "společníků", žijících v našich střevech
• Jako hostitelé těchto mikrobů s nimi sdílíme unikátní symbiotický vztah

Takzvaná střevní mikroflóra každého z nás je tvořena zhruba 100 biliony buněk (což je 10x větší počet buněk než ve zbytku celého lidského těla). Dále, v každém z nás přebývá zhruba 160 různých druhů mikrobů, přičemž celkový počet dosud objevených typů se pohybuje okolo 1500. Některé druhy těchto mikrobů se vyskytují v základu mikroflóry u většiny jedinců, jiné jsou značně unikátní.

Celková kompozice lidské střevní mikroflóry je velmi relativní - ve výsledném složení se odrážífaktory jako je například geografická lokace jedince, stravovací návyky a v neposlední řadě také fyzická aktivita a celkový životní styl.

V případěpotřeby úpravy mikroflóry jedince se často doporučujíprebiotika (vyskytující se v nestravitelných částech stravy, jako je například vláknina) v kombinaci s probiotiky (živé mikroorganismy schopné pozitivně obohatit střevní mikroflóru).

Dosavadní studie prokazují schopnostistřevní mikroflóry, které ovlivňují celou řadu fyzických i psychických funkcí lidského těla, jež sahají mnohem dále, než je pouhé trávení.

Stav těchto mikroorganismů úzce souvisí s dalšími funkcemi lidského těla, jako například:

• Imunitní systém

• Kontrola zánětů

• Obrana proti nežádoucím patogenům

• Metabolismus tuků, proteinů a karbohydrátů

• Mentální výkon (nezdravý biom může vést k depresi a úzkostem)

"Nežádoucí výkyvy ve stavbě střevní mikroflóry jsou nejčastější příčinou vývinu nemocí a zdravotních dysfunkcí."

Komunikace mezi endokanabinoidním systémem a střevní mikroflórou

Momentálně vyvstává na povrch čím dál více dat potvrzujících propojenost střevní mikroflóry a endokanabinoidního systému. (Více v článku "Úvod do Endokanabinoidního Systému")

Již z předchozího výzkumu víme, že jsou lidské endokanabinoidy nejčastěji produkovány v orgánech těla, které jsou zodpovědné za správnou funkci metabolismu, energetické rovnováhy a tělesné váhy (například mozek, slinivka břišní, tukové tkáně a svalstvo).

Dále jsme se dozvěděli, že jsou endokanabinoidy zodpovědné za kontrolu:

• Žaludečního vyprazdňování

• Gastrointestinální motility (pohyblivost střev)

• Pocitu sytosti

• Apetitu

• Ukládání tuku

• Reakce hladiny cukru po jídle

Střevní mikroflóra je mimo jiné zodpovědná za:

•  Kontrolu využití energie pomocí regulace ukládání tuku v tukové tkáni
•  Regulaci citlivosti na inzulin

Jak jistě vidíte, funkce střevní mikroflóry a endokanabinoidního systému jsou úzce propojeny.

Poprvé bylo spojení těchto dvou systémů zmíněno ve studii z roku 2007, kde bylo při pokusech na myších subjektech pozorováno snížení bolestí v oblasti břicha po administraci probiotika Lactobacillus, což mělo za důsledek zvýšení produkce intestinálních endokanabinoidů.

Obezita jako taková je často spojována se stavem „protíkajícího žaludku“, kdy dochází ke zvýšené propustnosti žaludeční stěny a následnému vstřebávání nežádoucích bakteriálních komponentů zvyšujících zanícení celého trávícího systému. Zvýšená propustnost žaludeční stěny dále vede ke zvýšené produkci endokanabinoidů imunitním systémem a tukovou tkání, což ve výsledku zrychluje dělení a růst tukových buněk (adipogenezi.)

Funkce žaludeční stěny a intestinální propustnosti byla pod lupou také v další studii, která prokázala pozitivní účinek administrace probiotických bakterií, což mělo za následek zvýšení produkce určitých typů kanabinoidů a zároveňsnížení produkce jiných. Podle vědců jsou tato zjištění jasným ukazatelem toho, že je funkce střevní mikroflóry úzce spojena s endokanabinoidním systémem, přičemž funkcí endokanabinoidů je buďto zvýšení nebo naopak snížení propustnosti žaludeční stěny.

Všechna tato fakta a zjištění nám dále názorně ukazují, že mezi žaludkem, střevy a endokanabinoidním systémem existuje jistá propojovací osa nebo mechanismus, který je podobný například ose mezi střevy a mozkem (např. produkce serotoninu – hormon regulující mimo jiné dobrou náladu a pocit svěžesti).

Tím pádem se i objasňuje pozitivní vliv exogenních kanabinoidů (například tedy pomocí administrace léčebného konopí) na zánětlivá onemocnění střev nebo na snížení šancí pro vývin diabetu.