Hudba zní pod vlivem konopí lépe. Proč?

• Poslech muziky je díky účinku léčebného konopí obohacen
• K subjektivnímu pocitu zlepšení poslechu dochází kvůli ovlivnění hned několika mozkových center
• Většina rekreačních uživatelů i pacientů léčících se konopím se v tomto ohledu shoduje

Zavřete oči, nasadíte sluchátka a začnete smyslně potahovat výpary ze své oblíbené odrůdy, pomocí svého zbrusu nového vaporizéru. Tohle album jste již slyšeli nespočetněkrát, tentokrát však tak nějak cítíte každou tóninu, proud rytmu a rozvíjející se melodii, která s vámi rezonuje na úplně jiné úrovni, než kdy předtím. 

„Když pracujete na jedné skladbě několik hodin v kuse a potom si během přestávky zapálíte joint, je to jako byste tu skladbu slyšeli jinak - znovu a zároveň napoprvé.“

Tak popisuje svůj vztah ke konopí a hudbě Lindsey Buckingham, členka americko-anglické rockové skupiny Fleetwood Mac. Vzájemná propojenost muziky a léčebného konopí se datuje až k počátkům dvacátého století, vzniku jazzu a pojí se s ikonami tohoto tehdy čerstvého improvizačního žánru, například Louise Armstrongem nebo Dizzym Gillespim. Historie konopí a jeho spojení s muzikou je velmi bohatá a o pravém počátku vzájemného partnerství těchto dvou fenoménů by se dalo jistě debatovat.

Jak je možné, že hudba zní pod vlivem konopí lépe?

Studií zaměřujících se přímo na tuto otázku je velmi poskrovnu, nicméně, existuje hned několik hypotéz pokoušejících se vysvětlit mechanismus tohoto líbezného dua.

Některé z teorií poukazují na účinek konopí spojený s ovlivněním vnímání času a načasování, které je právě pro muzikanty tolik důležité a pojí se s rytmem i proudem melodie. (Více v článku “Konopí zpomaluje vnímání času“)

Jedna ze studií zkoumající tento fenomén prokázala, že subjektivní vnímání času jedinců pod vlivem konopí se na příkladu časového intervalu 15 sekund prodlouží průměrně o téměř 2 sekundy. „Pokud se podíváte na veškerou literaturu pojednávající o konopí a vnímání času tak to vypadá, že mozkové systémy pod vlivem konopí tvoří typ vnímání, kde dochází k pomalejšímu zpětnému odpočítávání,“ vysvětluje fenomén Jorg Fachner, profesor hudby, zdraví a mozku na vysoké škole Anglia Ruskin University v Cambridge.

“Můžete si to představit asi tak, že se vaše vnitřní časové jednotky malinko nafouknou, zvětší. Muzikanti tak mají pod vlivem konopí v průběhu hudební improvizace o něco více času na naplánování dalšího tónu a snadněji nalézají rytmická vlákna.“

Určitě, to by dávalo smysl například u jazzových muzikantů, kteří tak zvládnou “natlačit“ více not do daného hudebního úseku a to bez narušení rytmu nebo melodie. Muzikanti si navíc chválí větší „bohatost výsledné produkce“ pod účinkem konopí. Tyto názory jsou však stále pouze subjektivního charakteru a nejsou prokázány žádnou oficiální studií.

Soustředění a pozornost

„V moment, kdy se změní vaše vnímání času, se mění i funkce pozornosti a soustředění,“ vysvětluje dále Fachner. „Nasadíte si sluchátka, zapnete vaši oblíbenou skladbu a během poslechu máte možnost vnímat určité sluchové informace mnohem selektivněji - některé více, než obvykle a jiné zase méně. Ve výsledku tak jednotlivé tóny, rytmy a melodie působí intenzivněji.“ 

Podle Fachnera je právě obohacená schopnost vnímat „přestávky mezi notami“ tím, co pod vlivem konopí dělá muziku živější a zřetelnější.

Na tyto neoficiální, subjektivní pocity uživatelů konopí poukazují i některé zpozorované neurologické změny, ke kterým pod vlivem léčebného kanabisu dochází.

Roku 2002 profesor Fachner provedl vlastní studii, ve které zkoumal změny v mozku v průběhu poslechu hudby pod vlivem konopí. K měření mozkové aktivity použil EEG – Elektroencefalogram, nástroj schopný detekovat i velmi malé změny v elektrické aktivitě neuronů. Fachner během studie nejdříve změřil mozkovou aktivitu střízlivých subjektů během momentů ticha i při poslechu hudby a to samé zopakoval v době, kdy byli účastníci pod vlivem konopí.

Fachner se také rozhodl provést experiment v pohodlném obývacím pokoji, aby nedošlo k narušení subjektivního zážitku vlivem laboratorního prostředí a následného zkreslení výsledků. Po prvním poslechu a následné třicetiminutové pauze bylo účastníkům podáno léčebné konopí o obsahu 20% THC a celý experiment byl zopakován při poslechu stejných skladeb.

Ve výsledku se ukázalo, že po aplikaci konopí se mozková aktivita účastníků zvýšila hlavně v oblasti pravého temporálního a levého okcipitálního laloku – oblasti mozku zodpovědné za regulaci soustředění a zpracování zvuku a informací o okolním prostoru. „Jednou z interpretací tohoto pozorování je, že pod vlivem konopí je možné lépe se soustředit na proud muziky, přičemž není vyžadováno tolik mentální energie. Poslouchat je tedy ve výsledku jednodušší a mnohem odpočinkovější proces.“

Změny vizuálních procesů pod vlivem konopí

Zajímavé jsou i změny v levé okcipitální oblasti mozku, která je normálně zodpovědná za vnímání prostoru a zpracování vizuálních informací. „Když posloucháte hudbu, vždy je přítomen smyslně prostorový element,“ vysvětluje dále Fachner.

„Naše smysly se během evoluce vyvinuly takovým způsobem, abychom byli schopni rozeznat, odkud a kudy přicházejí všechny okolní zvuky. Tento mechanismus je zpracováván současně pomocí zvukových i vizuálních okruhů mozku.“

Změny ve způsobu, jakým mozek zpracovává vizuální i zvukové informace v určitých případech vedou k pocitu promíchání či propojení těchto smyslů. „Některé z osob, které před poslechem hudby užívají léčebný kanabis jsou podle vlastních slov schopny si muziku lépe představit a určitým způsobem i sledovat,“ dodává Fachner.

Některé z dalších studií ze sedmdesátých let minulého století zmiňují také osoby pod vlivem konopí, které prožívají „pocit hlasitějších zvuků, zejména zvuků ve vyšších frekvencích, čímž se zvyšuje i šance na zvukové halucinace.“