Historie lékařské marihuany 1/2

První zmínka o střetu člověka a marihuany pochází ještě z neolitu, mladší době kamenné. Představu, jak si první lidé balí sušenou marihuanu do cigaretových papírků, ale nečekejte. Lidé z této doby se začali usazovat a budovat si své obydlí. Tehdy se marihuana vyskytovala jako divoce rostoucí rostlina.

Nejstarší důkazy o používání konopí se objevily již ve starém Babylonu. Prvenství si však drží starověká Čína. V této době se konopí využívalo hlavně na výrobu šatů, rybářských sítí nebo lan.

Starověká čína a Taiwan

Konopí, nazývané v čínštině má (význam "konopí, cannabis, ztuhlost") nebo také dáma ("velký, vynikající"), bylo používáno v Taiwanu pro výrobu vláken již asi před 10 tisíci lety. Botanik Li Hui-Lin napsal: "Používání konopí v medicíně bylo pravděpodobně v raném stádiu vývoje. Od té doby co starověcí lidé používali konopná semena jako potravu, byla už jen otázka času, kdy objeví i její léčivé účinky."

Dama "cannabis" je popsána  iv nejstarší lékařské knize "Shennong Bencaojing" .

Rostliny byly nazývány 麻 蕡 (mafen) nebo 麻 勃 (mabo). Nejlepší čas pro sběr konopí byl v 7. den 7. měsíce. Semínka se sklízely v 9. měsíci. Říkalo se, že listy a plody konopí jsou jedovaté, ale květy a zrna ne. (pozn. red : my si myslíme, že na tom něco pravdy bude :) )

Na začátku 3. století našeho letopočtu, Hua Tuo jako první na světě používal konopí jako anestetikum. Vyráběl konopný prášek míchal ho s vínem. V této době byly prováděny operace s využitím indického konopí jako anestetika, právě pod vedením tohoto vynikajícího chirurga Hua Tua. Čínský výraz pro anestezii (má zui) je také složen z ideogramu, který znamená konopí, následovaný výrazy intoxikace. Elizabeth Wayland Barber říká, že čínské důkazy "dokazují znalost narkotických vlastností konopí jsou nejméně z doby 1000 let před Kristem". Jasný důkaz toho, že  už tehdy věděli čínští lékaři o výrazných účincích této rostliny.

Konopí je jednou z padesáti základních rostlin v tradiční čínské medicíně a je předepisována pro léčbu různých nemocí.

Každá část rostliny konopí je využívána v lékařství; sušené květy, sušené plody rostliny, semena, olej, listy, stonek, kořeny a šťáva. Květy jsou doporučovány v 120 různých formách onemocnění, při menstruačních problémech a při poraněních. Plody, které byly považovány za jedovaté, stimulují nervový systém a když jsou používány v nadměrném množství, vyvolávají halucinace a pocit nestability. Jsou předepisovány při poruchách nervové soustavy, speciální druhy, které jsou označovány jako lokální anestetikum. Semena, čímž se rozumí pouze vyploplé bílé jadérko plodu, jsou využívány na množství postižení a jsou považovány za tonikum (povzbuzení), pohlazení, laxativum, diuretikum. Semena se také využívají při přípravě kanji (čínský pokrm).

V číně se traduje, že časté užívání konopí a příprava zabezpečuje dlouhověkost a zabraňuje stárnutí. Konopí je předepisováno hlavně při závažných nemocech. Při vnějším použití jsou využívány hlavně při vředech, otevřených ranách a při vypadávání vlasů. Olej byl používán při vypadávání vlasů, otravy ze síry a při vysušeném hrdle. Čerstvě odstavením šťáva je v této době v číně používána jako anthelmintikum (odstraňování parazitů z těla), při bodnutí škorpionem, při vypadávání vlasů a jejich šednutí. Stonek je považována za diuretikum a je využívána spolu s ostatními léky při močových kamenech.

Lékařské využití konopí zahrnuje, revmatismus, poruchy rozmnožovacího systému u žen, malárii a ostatních.

Starověký Egypt

Ebers Papyrus (asi 1550 před Kristem) popisuje lékařskou marihuanu. Další papyry, které vzpomínají konopí jsou známé za Ramesse III (1700 před Kristem). Berlínský papyrus (1300 před Kristem) a lékařský papyrus IV Chestera Beatyho (1300 před Kristem) také kopisují účinky konopí na lidské tělo.

Staří Egypťané používali dokonce konopí při léčení hemeroidů ve formě čípků! Kdo by si dnes představil tuto formu užití lékařské marihuany.

Kolem roku 2000 před Kristem léčili unavené oči. Egyptoložka Lise Manniche zaznamenala odkazy na "pěstování lékařské marihuany" v několika egyptských textech, z nichž se jeden datuje až do 18 století před Kristem.

Papyrus Ramesseum III (1700 před Kristem)

Pro neegyptology doslova: Petržel, konopí, zavčas ráno, v době rosy, umýt oči. 

Starověká Indie

Listiny, které přežily z tohoto období potvrzují, že konopné psychoaktivní vlastnosti byly již známé a doktoři jejich využívali k léčení velkého množství chorob a nemocí.

V Indii bylo používání konopí široce rozšířené a známé jako lék a také jako rekreační droga. Za širokým využitím může být také fakt, že konopí bylo těsně spjato s náboženstvím, které přiřazuje této rostlině posvátnou sílu.

Starověké Řecko

Starověcí Řekové používali konopí na zakrývání ran a vředů u koní. U lidí bylo bylo konopí lékem na ošetření krvácení z nosu a konopná semena byla používána k odstranění tasemnice z těla. Nejvíc se však rozšířilo máčení konopných semen ve víně. Tento horký extrakt byl použit k léčbě zánětu a bolesti vyplývající z ucpání ucha.

V pátém století před Kristem, řecký historik Herodotos, popsal jako Schytiani ze středovýchodu používal konopí v parních lázních.

Jihovýchodní Asie

Zdejší obyvatelé byly první průkopníci diuretických, antiemetický, protiepileptických, protibolestných a protihorečnatých vlastností konopí a používali ho značně pro "Kopi Kapuganja", jako rekreační jídlo, nápoje a relaxační léčivo během staletí.

Novodobá historie lékařské marihuany v pokračování článku ZDE.