Konopí místo Antidepresiv?

• Jen málokoho asi překvapí, že konopí by mohlo být potenciálním lékem na úzkost.
• Protože však ve většině zemí není legální, výzkumy v této oblasti značně pokulhávají a bude ještě nějakou dobu trvat, než se to změní.
• Nedávná studie Dr. Cuttlerové a jejích kolegů však ukázala, že tato dosud neprobádaná oblast otevírá velké možnosti.

Nedávná studie, která je první svého druhu, ukázala, že pravidelná konzumace konopí snižuje náchylnost člověka k úzkostem, a to i za střízlivosti.

Studie, publikována v časopise Psychopharmacology, zjistila, že lidé, kteří užívali konopí každý nebo téměř každý den, reagovali na stresovou situaci otupěle, dokonce i nějakou dobou poté, co abstinovali. Ti, kteří konopí neužívali, hlásili při stresové situaci pocity úzkosti a zároveň se u nich objevila zvýšená hladina stresového hormonu kortizolu. Chroničtí uživatelé konopí cítili menší úzkost a hladina kortizolu zůstala na takové hladině, na jaké se pohybuje za běžené situace.

„Zdá se, že konopí působí na stres i po období intoxikace.“– Dr. Carrie Cuttlerová, spoluautorka studie

Studie zahrnovala 40 lidí, kteří v průběhu přechozího roku pravidelně užívali konopí a 42 lidí, kteří v životě užili konopí maximálně desetkrát, z toho ani jednou za poslední rok. Všichni účastníci 12 až 18 hodin před studií abstinovali.

„Na základě našich zjištění můžeme říct, že se zdá, že konopí působí na stres i po období intoxikace,“ říká výzkumnice, profesorka z Washington State University a spoluautorka studie, Dr. Carrie Cuttlerová.

„Ale,“ varuje, „ještě nejsme schopni zcela jistě říct, jestli je utlumení stresu dobrá nebo špatná věc.“

Jedno ale víme. Příliš mnoho kortizolu je rozhodně špatná věc. Je to spojováno se vším - od úzkosti a deprese, až po zažívací potíže, srdeční onemocnění, nespavost a problémy s pamětí. Ale příliš málo kortizolu může taky způsobovat problémy, protože tento hormon pomáhá využívat nahromaděnou energii a řádně reagovat na stresové situace.

Cuttlerová si myslí, že je potřeba dalších výzkumů, aby se dalo určit, zda snížené množství kortizolu působí na úzkost z dlouhodobého hlediska léčebně, nebo škodlivě. Dodává ale, že co se týče konopí a závislosti, dosahují výzkumy slibných zjištění.

„Zkoumali jsme abstinenční syndrom u chronických uživatelů a pozorovali, jestli se u nich při stresové situaci objeví zvýšená touha po konopí,“ odhaluje, „a překvapivě nemáme žádné důkazy o tom, že by se tak dělo.“

Úzkostné poruchy patří v USA mezi ta nejběžnější psychická onemocnění. Ročně se týkají zhruba 40 milionů dospělých Američanů, což je asi 18% populace.

Na krátkodobou akutní úlevu od úzkosti a panických záchvatů se často předepisují benzodiazepiny, jako jsou Xanax nebo Klonopin. Z krátkodobého hlediska jsou sice velmi účinné, ale mají také velké množství vedlejších účinků- malátnost, zmatení, dezorientaci. Tělo si na ně také rychle vytváří toleranci a vzniká závislost, v roce 2015 zemřelo na předávkování benzodiazepiny přes 8000 Američanů.

Deprese a úzkost vede ke Konopí?

Na dlouhodobou úlevu od úzkostných poruch se často předepisují tzv. selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), jako jsou Prozac a Zoloft. Ty ale také vyvolávají velké množství vedlejších účinků, které zahrnují nespavost, bolesti hlavy, ospalost, snížení libida a zvýšení rizika sebevražedných myšlenek.

Úzkost je taky jednou z nejčastějších příčin užívání konopí a výzkumníci naznačují, že tato možnost má relativně málo vedlejších účinků, nízký potenciál k vytvoření závislosti a téměř žádné riziko předávkování. Ale jelikož je konopí stále klasifikováno jako droga 1. třídy, bylo v oblasti dlouhodobého léčebného potenciálu při léčbě úzkosti provedeno velmi málo výzkumu (až do nedávné studie Cuttlerové).

Cutllerová a její kolegové dále plánují opakovat jejich studii, a to s delším obdobím abstinence, aby bylo opravdu jasné, zda jsou jejich výsledky stále pravdivé. Doufají také, že budou schopni tuto studii provést i u krys a potvrdit tak své výsledky.

„Jedním omezením tohoto výzkumu je fakt, že nedokážeme eticky kontrolovat, kdo užívá konopí každý den a kdo ne,“ vysvětluje Cuttlerová. „Takže když náš výzkum indikuje, že mají otupělou reakci na stres, může to také znamenat, že lidé, kteří jsou už tak méně náchylnější ke stresu, jsou více náchylní k tomu, aby užívali konopí dlouhodobě. U krys můžeme kontrolovat jak stres, tak i konopí.“

Další nedávná studie, publikovaná v časopise Pharmacological Research, zjistila, že kanabidiol (CBD)může zvýšit účinnost neurotransmiteru GABA, který pracuje tak, aby působil proti látkám, které kortizol při úzkostných situacích uvolňuje (např. glukóza). Zatímco vysoké dávky THC mají potenciál zhoršovat úzkosti, CBD, které je nepsychotická látka, toto riziko nenese.

Celý tento výzkum je velmi slibný, ale Cuttlerová zdůrazňuje, že co se týče úzkosti, ani konopí, ani farmaceutické léky by neměly být prvním krokem léčby.

„Jako psycholožka věřím, že ideální léčbou úzkosti je kognitivně-behaviorální terapie (CBT),“ říká. „Z krátkodobého hlediska má tato terapie stejné výsledky jako léky na úzkosti, ale z dlouhodobého hlediska (8-10 sezení) účinnost těchto léků překonává, a to navíc bez negativních vedlejších účinků. O konopí přemýšlím podobně – může pomoci léčit symptomy, ale nezničí kořen problému.“

Zdroj: leafly.com